Na kolejích - Příjezd Lukáše

Když mi Tom oznámil, že musí odjet a že jestli chci, mám na blog dát něco já, trochu jsem ohrnul ret a svraštil obočí. Já? No ale dobře, dobře, nakonec jsem našel řešení. Byla by totiž škoda vás ochudit o jednu epizodku z našeho soužití, a to když se - pro mě nečekaně - u nás na kolejích objevil Lukáš, Tomův dost dobrej kámoš.

Chvíli jsem musel Lukeho zpracovávat (sebekriticky zde musím poznamenat, že málo kdo mi dokáže odporovat dlouho), ale nakonec se mi podařilo z něj dostat jeho pohled, jak to tenkrát proběhlo. Takže se pohodlně usaďte, dejte si ruce kam chcete a nechejme vyprávět Lukeho:

Když mi pípl mobil a já si přečetl, že mi píše Tom, málem jsem nadskočil radostí. Dva měsíce jsem od něj neměl jedinou zprávu a opravdu mi docela chyběl. Dřív jsme spolu trávili spousty času, ale co se odstěhoval na koleje, viděli jsme se mnohem míň. A navíc, naše poslední setkání neskončilo úplně šťastně. Sice jsme suprově prošoustali celý víkend, ale bylo vidět, že Toma něco žere a já se možná trochu zbytečně naštval, když mi nechtěl říct, o co jde.

Každopádně, zdálo se, že se vztahy zase zlepšují. Kouknul jsem na SMSku a tentokrát jsem fakt nadskočil! "Spolubydla jede na vikend pryc, cely pokoj mam sam pro sebe. Nechces si udelat vylet a zaparit? T." Tak tomu teda říkám plán! Než jsem odepsal nadšenou odpověď, péro už mi stálo. Vyměnili jsme si nějaké organizační zprávy a bylo domluveno. Zbytek týdne jsem strávil jako v rauši a nedokázal jsem myslet na nic jiného, než na páteční odpoledne a na to, co bude potom.

Konečně jsem dorazil na Tomovy koleje a stál jsem před těmi správnými dveřmi. Nadechl jsem a zrovna jsem se chystal zaklepat a vtrhnout dovnitř, ale než jsem to stihl, zaslechl jsem zevnitř rozhovor. Teda rozhovor, spíš hádku...

"No promiň, no, jsem si byl fakticky jistej, žes říkal, že jedeš na tendle víkend domů! Tak jsem holt pozval na víkend kámoše, že obrazíme nějaké bary, zapaříme a tak...," poznal jsem Tomův hlas.

Ten druhý hlas jsem neznal, ale zněl hodně naštvaně. "Cože?! Si děláš kozy?! Na celý víkend? A kde jako bude spát? A co já? A co my? A to mi říkáš jen tak teď v pátek odpoledne?"

"Ježíííš, promiň, Honzo, fakt jsem myslel, že jedeš na víkend domů. No prostě by spal ve tvojí posteli. Neva, já si hodím spacák na zem a bude, však se nějak srovnáme..."

No do prdele! Do čeho jsem se to dostal? To se teda Tomovi povedlo, tak jsem se těšil na společnej víkend, a místo toho se budu tlačit v pokoji s jeho spolubydlou a všechny ty sexuální zážitky, které jsem si naplánoval, se zredukujou na honění ve sprše. Začínal jsem být naštvanej skoro stejně jako Tomův spolubydla, i když z úplně jiného důvodu.

"Super! Jdu si něco koupit do sámošky..." štěknul ten druhý hlas a já málem dostal ránu dveřmi, jak chtěl jeho majitel vyletět z pokoje. Zarazil se přede mnou a věnoval mi tak čtvrtvteřinový vzteklý pohled. "Máš tu návštěvu!" houknul směrem do pokoje, protáhl se kolem mě a šel pryč.

Ve dveřích se objevil Tom. "Jéé, Luki, čau! Kluci, seznamte se - Honza, můj spolubydlící, Lukáš, starej kámoš..." Tvářil se jak malej harant u vánočního stromku, blbeček, já se těšil na víkend ve dvou, a on mě tady teď nadšeně představuje nějakému Honzovi!

Honza se zastavil a docela neochotně mi podal ruku. "Zdar," zamručel. Odpověděl jsem mu asi se stejným nadšením a pak jsem ho zkoumavě přejel pohledem. Nevypadal teda vůbec zle. Vlastně vypadal super... A pak mi to seplo. "Říkals Honza?" Vzpomněl jsem si, jak mě Tom omylem párkrát oslovil, když jsme se viděli naposled, a oba jsem je sjel podezíravým pohledem. Co jako má todle bejt?

"Hej, vy dva, se tváříte oba jako by vám uletěly včely, co blbnete, je pátek, celej víkend můžeme pařit!" Hulákal Tom nadšeně a já měl sto chutí mu jednu fláknout.

"Jo, to určitě můžeme," zavrčel ten Honza. "Jdu do tý sámošky!" vyhrnul se ven jak velká voda, tak tak jsem mu uskočil.

Zavřel jsem dveře a práskl jsem batohem na zem. "Co je kurva zač, tendle Honza? Jsem myslel, že tu budeme sami!" Rozkřikl jsem se na Toma.

Vypadal dost zaraženě, nejspíš taky nebyl úplně nadšenej. "Hele, Luki, nedělej scény, nejsem tvoje milenka! Pojď, srazíme ty dvě postele dohromady a holt se v nich vyspíme všichni tři. Honza to nějak přežije. On je vlastně docela v pohodě, i když teď byl nějakej nasranej..."

Ušklíbl jsem se na něj - "Noo, vlastně mi vůbec nebude vadit spát s Honzou v jedný posteli, možná se o něj náááhodou i trochu otřu... To je ten tvůj platonickej miláček, cos kvůli němu posledně tak vyváděl?" Nemohl jsem si odpustit rýpnutí a dobrá nálada se mi zase vracela.

Tom po mě hodil pohledem a pak se spokojeně zašklebil. "Už dávno ne platonickej, vole!" A žduchnul mě na postel. Stáhl jsem ho na sebe a zajel mu jazykem do pusy, jenomže on mě hned odstrčil. "Hele, neblbni, Honza tu bude za chvilku, nemůžeme ho hned vyplašit... Pořešíme ty postele... a fakt neměj strach, slibuju ti, že si tendle víkend fakt užiješ!"

Sice mě to trochu namíchlo, ale pak jsem se dal s Tomem do práce. Za chvíli jsme měli postele sražené a já na nich ležel osprchovaný a převlečený do volných kraťas, potřeboval jsem si trochu protáhnout záda po cestě vlakem. Tom seděl na stole, klimbal nohama, a uvolněně jsme tlachali o společných známých, životě a tak, napětí docela polevilo.

Pak klaply dveře a vrátil se Honza s nákupem, nesl nějakou kolu, čipsy a chlast, střelil pohledem na nachystanou postel, na mě rozvaleného napříč a pak na Toma sedícího na stole. Do toho zabodl oči a já se málem rozesmál. Vypadalo to, že Tomův už-ne-platonickej spolubydlící může být docela zajímavá kapitola...

"Hele, Honzo," spustil nenuceně Tom, "jsem vymyslel, že když dáme postele k sobě, že se tam v pohodě vyspíme všichni tři. Neva?"

"No, nějak to snad přežiju," odpověděl Honza dotčeným tónem a začal se přehrabovat v nákupu. "Tak co podniknem?"

Ušklíbl jsem se na něj, vypadal fakt jako uraženej žárlivej milenec. Nemohl jsem se dočkat, až se dozvím podrobnosti... "No, já jsem taky něco přivezl, tak se něčeho napijem, ne?" Natáhl jsem se pro skleničky na stole a nalil jsem dovezenou dědovu slivovici. "Honzo, sedej vedle mě a dej si!" Podával jsem mu skleničku.

"Hmm, tak se pochlub," usmál se a nenuceně si přisedl vedle mě.

Tak takovédle hry můžu hrát pořád... "Čím?" zašklebil jsem se na něj provokativně, opřel jsem si o něj náááhodou stehno a neměl jsem se k tomu, abych ho odtáhl. Je fakticky nádhernej, říkal jsem si v duchu a cítil jsem, jak mi trochu tvrdne péro.

"Čímkoliv, co jsi schopný a ochotný nalít...," odpověděl mi Honza, přičichl lehce ke skleničce a pak si s pohledem upřeným na mě olízl rty. Zajiskřilo se mi v očích a taky jsem si olízl rty.

Tom seděl na stole, pořád klimbal těma nohama, pocucával panáka a pozoroval nás - "Teda, kdybych vás neznal, tak bych řekl, že jste jak dva teplí bratři," ušklíbl se.

"A chybí nám třetí," oplatil mu Honza úšklebek, natáhl se po něm a stáhl ho k nám na postel, málem, že nerozlili tu slivovici. Tom se mu snažil vysmeknout, ale skončil rozvalenej přes nás oba.

Rozesmál jsem se a praštil Toma polštářem. "Nech toho blbečku, stejně se už nemůžeš dočkat. Jsi to celé narafičil, že jo?" Přetáhl jsem ho znovu polštářem a pak jsem se otočil na Honzu. "Tak už ti došlo, s jakou kurvou to vlastně bydlíš? Mně o tobě taky nic neřekl!" Smál jsem se na něj, ten kluk mi byl čím dál víc sympatickej.

"Joo, došlo... Jenom jestli tady ta kurva ví, co dělá, protože teď jsme na ni dva!" Smál se taky, jednou rukou Toma chytil a druhou ho začal lechtat.

"Heeej, nech mě bejt a věnuj se návštěvě, ty jedno nadržený prase!" Bránil se Tom. Hrooozně přesvědčivě.

"Noo, myslím, že se chvíli budeme s návštěvou věnovat hostiteli, ne?" Mrknul na mě. "Minimálně bys nám měl vysvětlit, co todle celý znamená." Polechtal zase Toma.

"Co by to mělo znamenat?" Zasmál se Tom. "Jsem si prostě říkal, že byste se mohli seznámit, jsem si byl jistej, že si budete sympatičtí. Tak jsem tomu trochu pomohl, jasně, že jsem věděl, že nejedeš domů. Akorát ty bys tady nikoho na víkend nechtěl, žárlivče, a Lukin by se sem za tebou taky nehrnul, no... Prostě bojová lest, to je povolené!" Hájil se Tom vehementně a já jsem nevěděl, jestli se mám rozesmát nebo ho praštit.

"Možná by neškodily nějaké detaily, ať jsme oba s Lukem v obraze," zamručel Honza a přimáčkl Tomovi koule. Syknul jsem současně s ním a cítil jsem, jak mi hučí v klacku. Honza musí být extratřída... a asi bych ho nechtěl zažít pořádně naštvaného.

Tom trochu neochotně pokračoval. "Noo, jaký detaily... S Lukášem spolu šukáme už dlouho, takoví kámoši s benefitem, vííš. A Honza je nejnovější objev. Prostě nic zajímavýho..."

"Tak objev, jo??" Usmál se Honza a olízl Tomovi bradavku.

Takže já jsem jako kámoš s benefitem? No počkej, ty hajzle! Položil jsem ruku na Honzovu ruku a přimáčkl jsem víc Tomovy koule. "Co kdyby ses, ty hajzle, pochlubil, jaks mi říkal posledně, když jsme byli spolu?"

"Ale, ale, to by mě teda zajímalo!" ušklíbl se Honza a zmáčkl ještě víc.

"Auu, pusťte mě, to bolí!" zaskučel Tom.

"Tak co bude?" sklonil se k němu Honza. "Mám donést provazy?"

"No říkal jsem mu Honzo... Teda jednou, možná dvakrát...," vysoukal ze sebe Tom neochotně. "Jsem na tebe furt myslel a byl jsem pěkně naštvanej a tak jsem se nějak zapomněl... To bylo tenkrát po tom pátku jak jsi tady měl tu... no však víš..." Byl celej rudej a já jsem se vyloženě pásl na jeho rozpacích.

"Jako tu holku, chtěls říct?" Rozesmál se Honza. "To tě tak rozhodilo?"

Skočil jsem jim do řeči. "Nejenom, že mi říkal Honzo, ale opíchal mě za ten víkend asi patnáckrát," ušklíbl jsem se na Honzu. "Máš na něj zvláštní vliv."

"Myslíš?" Usmál se na mě Honza a začal Tomovi masírovat bradavky.

"Tvoje slečny jsou mi ukradený," ohradil se Tom ukřivděně. "No ale však víš, co se dělo, ne? A vůbec, dejte mi pokoj, jsem si chtěl s váma oběma užít krásnej víkend, a ne že mě tu budete vyslýchat."

"Ale já to nevím, pokračuj ve vyprávění, jsi rozený vypravěč!" Zasmál jsem se na Toma, stáhl mu kraťasy a začal jsem mu hladit péro. Přivřel oči, spokojeně zasténal, natočil ke mně hlavu a začal mi lízat stehno.

Honza se rozesmál. "Co s ním, Luke? Vidíš tu děvku, jak vrní?"

"Nevrním!" Ohradil se honem Tom.

"Ale jo, to víš, že vrníš," smál se Honza.

"Hele, radši mi řekněte, co bylo s tou slečnou!" Skočil jsem jim do toho.

"Mně by to taky zajímalo," přidal se s předstíraným zájmem Honza, plivl Tomovi na koule, začal po nich rozetírat sliny a masíroval mu je. "Hmm?"

"No co, no..." Podíval se Tom na mě a pokračoval ublíženým tónem. "Tady blbeček mě provokoval. Přitáhl si tady holku, šukal s ní a chtěl po mně, ať se na to dívám. No a pak na mě čuměl, jak si honím péro..." Lezlo to z něj jak z chlupaté deky a mi byl Honza čím dál sympatičtější.

"A to tě tak vzalo, jo?" Zeptal se ho Honza nevinným tónem.

"Hej, ty víš jak to bylo a nemusíme to snad vykládat každému, ne?" Odsekl mu Tom.

Honza mu zase zmáčkl koule. "Ale co když to někoho zajímá?"

"Lukiho ho to nezajímá, že ne, Luki?!"

"Já si tím nejsem tak jistej...," ušklíbl se Honza a mrknul na mě.

"Ale já jo, Lukášek už potřebuje vyšukat a ne si povídat! A vůbec, pusťte mě, vy dva!" Bránil se Tom.

Honza se na mě tázavě podíval. "No, ty ho znáš dýl, tak řekni něco..."

Oplatil jsem mu mrknutí a vážným tónem jsem mu odpověděl. "No, zkus mu ho tam vrazit, třeba se mu zlepší paměť. Já to chci rozhodně slyšet celý!" Začínal jsem se královsky bavit.

"Co bych neudělal pro návštěvu, přání hosta je mi rozkazem!" Zasmál se Honza, podíval se na Toma, pomalu si stáhl džíny a za chvíli jsem si konečně mohl prohlídnout jeho péro. Luxusně tvrdý a nadržený.

Natáhl jsem se k němu a pohonil mu ho. "Super!" A pak jsem se se k němu naklonil a zajel mu jazykem do pusy. Tom mezitím zavřel oči, zabořil mi obličej do stehna a trochu roztáhl nohy od sebe.

"Dík," usmál se Honza, shodil džíny úplně, vzal lubrikant, nabral si trochu na prsty a roztáhl Tomovi víc nohy. "Tak co paměť, pořád nic?" zavrčel na něj. Sundal jsem si kraťasy a znovu se pohodlně uvelebil před Tomem. Todle bude parádní pohled!

"Počítám, že to chvíli potrvá," zamručel Tom, zabořil mi hlavu mezi nohy a začal mi nadrženě lízat koule.Honza začal pracovat na jeho díře. "Ty nadržená děvko, málem mi tam vjela celá ruka!" Zasmál se Honza a pěkně Toma prstil, zatím co ten se jen kroutil, skučel a dál mě lízal.