úterý 25. prosince 2012

Na kolejích - MnZ II

"Jo, chce to jinej interiér," pousmál se Honza koutkem pusy a kopl do sebe zbytek pití. "Přesun do čtvrtýho patra, kámo!" Zavelel potom poměrně panovačným tónem.

Taky jsem se snažil dopít a zakuckal jsem se u toho. "To myslíš vážně? Půjdeme na koleje, ne?"

"Ne," řekl Honza stručně a vstal.

"Ne co?"

"Máš s tím nějaký problém?" Povytáhl obočí. "Chci vidět ty tvý záchodky, Tomášku..."

"Já to jenom tak plácnul... Ale jestli na tom trváš..." Ušklíbl jsem se a pak jsem se k němu naklonil. "Mně je úplně fuk, kde mě opícháš, vííš?"

"Tak to neprotahuj a padáme, kundičko," zavrněl Honza spokojeně. Ješita.

Vyrazili jsme k baru a zamířili zpátky ke škole. "Fakt to jako myslíš vážně?" Šklebil jsem se na něj.

"Proč si pořád myslíš, že si dělám prdel?" Usmál se Honza a zakroutil hlavou.

"No já si to ani tak nemyslím. Prostě mě jenom překvapuješ. Ale vůbec netvrdím, že je to nepříjemný překvapení!" Dodal jsem honem. "Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposled s někým šukal na hajzlech."

"Tak vidíš," ušklíbl se Honza ve všeobjímajícím přitakání.

Když jsme dorazili do čtvrtého patra, rozhlídl se kolem sebe. "Tak kde je máš..."

"Heej, ty seš fakt pako!" Zasmál jsem se, ale cítil jsem, jak mi tvrdne péro. Ta představa, co mě za chvíli čeká, byla fantastická. Došel jsem k záchodům. "Tady. Pozná se to podle toho panáčka na dveřích, vííš," zavtipkoval jsem, ale uvnitř jsem byl celý napjatý. Pořád mi to připadalo neskutečný.

Honza mě chytil za vlasy a doslova se mnou smýkl dovnitř záchodu. Přeletěl očima kabinky a když zjistil, že uvnitř nikdo není, přibouchl mě na první dveře, jen to zadunělo. Zaklonil mi hlavu, kolenem zajel mezi nohy a jazyk mi vrazil do pusy. Funěl a drsně mě líbal. "Heej," vydechl jsem jenom a měl jsem pocit, že mi čurák proletí džínama. Takhle se ke mně už dlouho nechoval a musím říct, že mi to celkem chybělo... Ruce jsem měl přitisknuté ke stěně, stál jsem s rozkrokem natlačeným proti němu a prostě jsem jenom držel, třel se mu čurákem o stehno a poddával se jeho líbání.

Lehce mi kolenem narážel do koulí a péra, pořád mě pevně držel za vlasy, druhou rukou mi zajel pod triko a surově mi stiskl bradavku. Zasténal jsem a přitiskl se k němu víc. "Joo, Honzoo, supeeer..." vydechl jsem potichu, takové zacházení jsem nečekal, ani to prostředí... Ale byla to fantastická kombinace. Přestal se se mnou líbat a s úsměvem mi flusnul do obličeje. Pak to slízl, zaklonil mi víc hlavu a pomalu upouštěl slinu do mé otevřené pusy, přitom přitlačil kolenem víc na mé koule. Držel jsem celej ztrnulej, todle jsem teda fakticky nečekal!

Táhl mě za vlasy dolů a donutil mě kleknout si na zem, pak si mě přitiskl na svůj rozkrok. "Pořádně si ho očichej, zmrde," zamručel mírně rozkročený.

"Joo," vydechl jsem jenom a přitiskl jsem obličej do Honzova rozkroku. Bylo to šííílený, ani jsme nebyli v kabince! Prostě jsem klečel na hajzlové podlaze a třel se hubou o jeho péro. Měl jsem pocit, že se mi začíná točit hlava.

Znovu mi zaklonil hlavu a upouštěl další slinu. Držel jsem s otevřenou pusou a díval se Honzovi oddaně do očí. Rukama jsem ho držel za boky, připravenej udělat naprosto cokoliv, co bude chtít. Usmál se a jak jsem polkl slinu, poplácal mě po tvářích. "Hodnej zmrd..." Pak vytáhl z kapsy zavírací nůž a otevřel ho. Podíval se na mě, chytil mě za triko pod krkem a zase mě zvedl na nohy, pořád se mi díval do očí.

Jenom jsem polkl. "Heeej," řekl jsem potichu. Neměl jsem strach, ale bylo to prostě totálně divný.

Honza se malinko usmál. Oba jsme věděli, že se nemám čeho bát, ale přesto... Rozřízl mi triko od krku k pasu a i rukávy. Beze slova, jenom se občas podíval na nůž, jinak se mi pořád díval upřeně do očí. Držel jsem a ani se nehnul, dotek studeného nože na těle byl neskutečný. "Ty seš šílenej, v čem půjdu na koleje," vydechl jsem akorát, ale rukou jsem si sklouzl do rozkroku a masíroval si ocas. Měl jsem pocit, že tak nadrženej jsem ještě nikdy nebyl.

"Pořád se moc ptáš," pousmál se. Sundal ze mě ten hadr, nařízl ho na zádech a roztrhl na dva kusy. Jenom jsem zasténal a podvědomě jsem si rozepnul džíny. Honza mě otočil a rozříznutým trikem mi svázal ruce za zády. Pak mi džíny zase zapnul. "Na to je ještě čas, bejby," a přejel mi rukou přes péro.

Přitiskl jsem se obličejem ke stěně. "Co když někdo přijde?" Zvládl jsem akorát vydechnout.

"Tak myslím velice brzo vypadne," odpověděl Honza ledabyle a zastrčil si zbytek trika do zadní kapsy. Pak vytáhl z mých džín řemen a práskl jím ve vzduchu. Přejel mi jím po ramenou a po zádech.

"Neblázni... To chceš fakticky..." zeptal jsem se trochu vylekaně, ale v klacku mi hučelo tak, že jsem si vůbec neuměl představit, že by mohl přestat.

Jenom se usmál a pevně se ke mně přitiskl, na zadku jsem cítil jeho tvrdý ocas. Řemenem mi dál přejížděl po zádech. "Udělám co chci a co chceš i ty. A nikdo mi do toho nebude kecat," řekl až kontrastně ledovým hlasem, vzhledem k tomu, jak jsme byli oba rozrajcovaní.

"Joo, prosííím, udělej to..." Zakňoural jsem nadrženě a jenom sekundu po tom, co jsem to dořekl, dopadla na moje záda první rána, a v zápětí další a další, celkem šest.

"Auu," zasténal jsem, ale pak jsem se pevně opřel o zeď a držel jsem. Ty vole, to musí být slyšet ven, honilo se mi hlavou, ale držel jsem bez hnutí. Vůbec jsem nechápal, co to Honza blbne, ale bylo to parádní. Být jeho děvkou bylo prostě dokonalý! Loktem na krku mě zezadu tvrdě přitlačil na stěnu, druhou rukou si mě přitáhl za pas víc k sobě a pak mi začal lízat stopy po řemenu. "Honzooooo... To je šílenýýýýý... Nech toho, prosím! Svlíkni mě!" Svíjel jsem se a sténal.

"Mmmm," ušklíbl se a pak už jsem uslyšel zvuk trhající se látky, jak mi nařízl a rozerval džíny.

"Kurva," vydechl jsem jenom, ale bylo mi to v tu chvíli úplně fuk. Vystrčil jsem prdel a prohnul se v zádech, prostě jsem potřeboval ojet. Hned!

Nařízl a rozerval mi i trenky, jedním škubnutím to všechno odletělo ke kotníkům. Pak mě chytil za vlasy, otočil mě a donutil mě zase si kleknout. Volnou rukou si vytáhl kamenný péro a plivl si na něj. "Hul, čubko!" štěkl po mně a celkem nevybíravě mi narval ptáka do huby.

"Ano," vydechl jsem jenom a vzal jeho péro do huby, škubal jsem svázanýma rukama a snažil jsem se aspoň trochu přitisknout pérem k Honzově noze.

Občas mě ze svého péra doslova serval, flusl na mě, a hned si mě zase narazil na ocas a drsně mi promrdával pusu. Hubu jsem měl celou poflusanou, tekly mi po ní moje sliny, ale bylo mi to absolutně fuk. Byl jsem celý rudý, chvílema jsem se se na tom ocase dusil a zajíkal, ale snažil jsem se ho hulit co nejlíp a co nejhlouběji. Honza spokojeně mručel, fakt si tu kuřbu užíval. Rozhodně ale neplánoval být brzo hotovej, takže po mně štěknul - "Stačí, čubko!" A propleskal mi hubu ocasem.

Sklonil se ke mně a rozvázal mi ruce. "Lehni si na záda, zmrde!" Okamžitě jsem ho poslechl, lehl jsem na zem a rukou hned zajel na ocas, ani jsem si neutíral hubu. Bleskově mi ruku strhl z ocasu a přivázal ke kotníku, to samé pak udělal s druhou rukou. Pak mě chytil a přetočil na kolena. Klečel jsem s hlavou u země a vystrčenou prdelí na kachličkách mezi pisoáry a kabinkami. Na sobě rozervaný hadry, uslintanej ksicht, z péra mi kapala předmrdka.

"Prosííím, vymrdej mě..." kňoural jsem a třel jsem se hubou o studenou podlahu.

"Uvidím, čubko," ušklíbl se a pustil slinu na moji nadrženou díru. Jenom jsem zasténal, jak mi ten flusanec dopadl na prdel, a ještě víc jsem ji vystrčil.

"Mrdej mě, prosíím, strč mi čuráka do díry, dělej, Honzooo! Prosíííím!" Bylo mi už totálně jedno, jestli to někdo uslyší nebo ne, jestli někdo přijde nebo ne.

Žádné komentáře:

Okomentovat