"Tak Luki, poslední tři budou rychle za sebou a silné, zvládneš to?" Zeptal jsem se ho.
Sklonil jsem se k němu a dal jsem mu pusu. "Nebreč."
Honza se na mě podíval a lehce přikývl, pak Lukiho pevněji chytil. Oplatil jsem Honzovi pohled a usmál jsem se. A pak jsem Lukimu vysázel tři pořádné rány na zadek.
Měl naběhlé žíly na krku, jak měl zatnuté zuby a snažil se neřvat. Pořádně sebou cuknul a u třetí rány už to nevydržel a zařval na celou místnost. Potom vysíleně dopadl na Honzu. Odložil jsem pásek a hladil jsem Lukina po zadku. "Super, Luki, seš frajer, že jo, Honzo?"
Honza ho mezitím jemně lízal, stíral mu slzy. "Si piš, že jo," usmál se uznale, nakonec ho samotného příjemně překvapilo, jak to Lukin zvládl.
Lukáš se ještě pořád chvěl a v koutcích očí měl slzy. Usmál jsem se na něj. "Hele, teď ti ukážu, jak takové věci zvládá mistr, jo?" Lukin jenom mlčky zakýval hlavou a Honza se ušklíbl, bylo mu jasné, že nebude celou dobu jenom publikum. "Bohužel mi na Honzíkovi ležíš, takže se k němu skoro nedostanu," pokračoval jsem, "snad jenom k těm koulím."
Honza zavřel oči, zhluboka se nadechl a vydechl, psychicky se připravoval na nejhorší. Vzal jsem si krátký bičík, abych měl přesnou ránu, nechtěl jsem trefit Lukiho. Bez dalších řečí jsem Honzíka švihl přes koule. Škubl sebou, napjal všechny svaly, zatnul zuby a jenom zaúpěl přes semknuté rty. Do poslední chvíle netušil, co ho čeká. Lukiho to moc nepostihlo, vzhledem k tomu, že Honza ležel dole a Lukin na něm. Jenom se pozorně na Honzu díval.
"Honzoo, neškubej sebou," napomenul jsem ho.
"Promiň," zaskučel jenom.
Přetáhl jsem ho znovu, ale nemělo to ten efekt. Tím, že sebou skoro nemohl házet, se za ty koule s Lukinem neškubali. A mně vůbec nešlo o to, tlouct Honzíka přes koule, zábava byla v něčem úplně jiném. U druhé rány Honza navíc věděl, co má čekat, takže sebou škubnul jenom nepatrně.
"Vidíš, Luki, žádný scény... Zkusíš to taky?"
Zatímco se Honza pomalu uvolňoval, Lukáš na něj fascinovaně hleděl. A očividně si netroufal to zkusit. Honza otevřel oči, podíval se na něj a usmál se.
"Tak ano nebo ne, Luki?" Opakoval jsem otázku.
"Já... Já nevím," vysoukal ze sebe.
"Co myslíš, Honzo?" Usmál jsem se na něj.
"Já mu trošku pomůžu a ty už víš, co máš dělat," oplatil mi Honza úsměv a políbil Lukáše. Zjevně se mu ta hra začínala líbit úplně stejně, jako se od začátku líbila mi. Pak pevně chytil Lukiho rukama i nohama co mu jenom pouta dovolila, a povzbudivě se na něj usmál.
Chvíli jsem jezdil bičíkem po Lukášových napnutých koulích, a pak jsem ho konečně švihl. Samozřejmě přiměřeně. Škubnul sebou, ale Honza ho držel pevně. Lukin vyjekl, ale pak zaťal zuby a zavřel oči a snažil se to nějak zpracovat. Honza se jenom pousmál, přece jenom, byl to docela pěkný pohled.
"Super!" Pochválil jsem Lukiho. "A teď se zase chvilku pobavím já, jo? Držte se pevně, kluci!"
Přitiskli se k sobě a já jsem je začal propleskávat přes koule oba. Lukin měl hlavu zabořenou do Honzova ramene a tiše skučel. Honza měl zatnuté zuby, zavřené oči a zrychleně dýchal, snažil se to vydržet bez hlesnutí. Oba kluci byli napnutí bolestí.
Nepřeháněl jsem to a za chvilku jsem bičík odložil. Sklonil jsem se k nim, políbil jsem je a pak jsem jim oběma rozvázal ruce i nohy. "Tak co, který z vás chce vykouřit první, kluci?" Usmál jsem se.
"Myslím, že víc si to zaslouží Luke," oddechoval Honza.
"Souhlas. A ty se budeš jenom dívat, jasný?" Usmál jsem se, sklonil jsem se nad Lukáše a pak jsem pomalu olíznul jeho péro.
"Nejasný," ušklíbl se Honza.
"Zejména se u toho nevystříkej, Honzi," oplatil jsem mu úšklebek a pokračoval jsem v lízání Lukiho péra. Honza se přesunul ke mně a začal se věnovat mému péru. Se vší horlivostí a oddaností, kterou si od něj zasloužím :) Přitom poočku sledoval, co provádím s Lukinem. "Heej, čubko," usmál jsem se na Honzu, ale pak jsem kouřil Lukiho se stejným zápalem, jako Honza kouřil mě.
"To máš jako omluvu za můj výstřik," zatlemil se Honza a hulil mě dál.
"V tom případě stříkej častěji!" Oplatil jsem mu to.
Honza na mě vyplázl jazyk. "Děvko... To víš, pod takovým psychickým nátlakem... Tsss!"
Pousmál jsem se. "Když mluvíš o natlačení... Luki, můžu do tebe natlačit ocas?"
Lukin jenom horlivě pokýval hlavou. "Dokonči, co jsem začal," zašeptal mi Honza do ucha.
"Heč!" zašklebil jsem se na Honzu, pomalu jsem do Lukiho zajel pérem a začal jsem ho svižně mrdat. Honza mě vystřídal na Lukiho péru a pěkně ho u toho šukání hulil. Netrvalo mi to dlouho a už jsem do Lukiho stříkal. Pak jsem se spokojeně odvalil, koukal jsem na kluky a usmíval jsem se. Honza se okamžitě přesunul ke mně a lízal mi péro.
"Mohl by mě laskavě někdo taky vymrdat, čubky?" Usmál jsem se na kluky.
"Moment," zamručel Honza, nabral prstem z Lukiho moji mrdku, rozmázl si ji po péru a pak do Lukiho hned zajel a pokračoval místo mě v mrdání. Vůbec ho nešetřil, ale Lukin už se zřejmě dost vyřval u předchozí zábavy a tak ze sebe jenom vyrážel nějaké zvuky. Sledoval jsem to pobaveně, vlastně mi vůbec nevadilo, že mě tím pádem bude píchat Lukáš.
Po nějaké době šukání vytáhl Honza z Lukina péro - a musím mu přiznat, že se u toho neudělal. "Tak se ukaž na Tomovi!" Poplácal Lukina po zadku.
Spokojeně jsem si kleknul a Luke se s lehce rozbolavěle převalil ke mně. Honza nabral prsty mrdku z Lukášovy díry a začal mě připravovat. Lukin klečel za mnou s nachystaným ptákem, Honza mu ho honil, a Lukáš fascinovaně sledoval, jak mě Honza druhou rukou prstí.
"Kundy, to jsem vám zase něco dovolil, co?" utrousil jsem s úsměvem.
"Mlč a drž!" Plesknul mě Honza po zadku.
"A když ne?" Ušklíbl jsem se.
"No držet budeš v každém případě," zasmál se Honza, jednou rukou navedl Lukinovu kládu na moji díru, druhou mě chytil za koule a lehce mě stáhl níž.
Jenom jsem zasténal a narazil jsem se na Lukášův ocas. "Aaaa, mrcho..."
"Mám výborného učitele, víš?" Ušklíbl se Honza a pleskl Lukiho přes zadek. "Jedeme, bejku!"
"Hmm, a už ses od něj naučil mrdat do pusy?" Usmál jsem se na Honzu mile.
"Neprovokuj," přesunul se Honza přede mě.
"No, on to byl spíš příkaz, než provokace, vole," mrknul jsem na něj.
"Tak makej!" Vrazil mi Honza péro až po koule do pusy, chytil mě pevně za hlavu a začal mi promrdávat pusu.
"Tentokrát můžeš stříknout," stačil jsem akorát říct.
Honza se jenom usmál. Občas se naklonil a roztáhl mi půlky. "Mrdej tu kundu pořádně, Luke, nešetři ji," a zase se vrátil k mrdání mé huby.
"Ti dám kundu, ty dobytku," zavrčel jsem, ale spokojeně jsem jim oběma držel a užíval si to.
"Joo, kundičko, šikovná jsi," šklebil se na mě Honza a narážel si mě na ocas až po kořen a u toho mě poplácával po půlkách.
Něco bych mu na to odpověděl, ale nemohl jsem. A koneckonců jsem byl rád, že si to kluci užívali, já si to užíval taky.
Na Honzu to pomalu šlo, zarážel mi celý ocas do pusy tak, že jsem nemohl popadnout dech, ale mi to vůbec nevadilo. "Dělej, Luke, vystříkej tu kundu!" Pobízel Lukáše. Ten se taky rozjel a mrdal mě hlava nehlava. Honza zrychleně dýchal a tlačil se do ještě víc. Hajzli nadržení, drtili mě těma čurákama fakt pořádně. Chytil jsem Honzu za prdel a pevně jsem si ho přidržoval.
"Joo, ty děvko," zasténal Honza a zatínal půlky, v péru mu škubalo. Vrazil jsem mu prst do díry, za tu děvku. Ale musím přiznat, že mě to jeho nadávání parádně rajcovalo. "Táák, to je ono, kundičko," pochvalně mě hladil Honza.
Lukin mě začal mlátit po prdeli a vrážel do mě čuráka až po koule. Do toho se Honza prohnul a s výkřikem mi začal plnit pusu mrdkou. Teklo mi to snad i nosem a zároveň to vyprovokovalo Lukáše k neskutečnému mrdání. Zvedl se nade mě a mrdal mě pěkně shora, v parádním úhlu, byl jsem celý zpocený. Sevřel jsem prdel a Lukin začal stříkat.
Do toho mi Honza jemně promrdával pusu a sledoval Lukášův fantastický výkon. Konečně mě pustili a já jsem vysíleně padl na postel, celou pusu jsem měl od Honzovy mrdky a Lukášova mi tekla z díry. Honza si lehl vedle mě a začal mě líbat. Když jsem popadnul dech, natočil jsem se k němu. "Nejsem kunda, kundička, a už vůbec ne děvka, jasný?" pokusil jsem se o výhrůžný tón.
"Vážně nejsi?" Zeptal se Honza žalostně a podíval se mi do očí s výrazem kocoura ze Shreka.
Vyprskl jsem smíchy. "Ne, protože to jste vy dva!" Rozvalil jsem se na posteli.
"Ale pro mě jsi," nedal se Honza odbýt, položil mi hlavu na prsa a hladil mě. "Víš?"
"No, tak teda jo... A ty se pojď přitulit taky, ty druhá děvko," mrknul jsem na Lukiho.
Žádné komentáře:
Okomentovat