Fantazie I - Chris a Matt 6

Sledoval jsem Mattyho, jeho pohled na mě byl úplně lhostejný, skutečně mě vůbec neznal. Otočil jsem se na patě a v doprovodu ochranky jsem odešel. Tak jo, Matty mě sice nezná... Ale je živý! A o to přece šlo!

Uběhl týden, za který se Matty stihl úplně zotavit a konečně ho propustili z nemocnice. Já ten týden strávil doma, sám a úplně zoufalej. Bylo to možná ještě horší, než kdyby byl Matty ... pryč. Ale takhle jsem věděl, že někde vedle mě žije, a přitom o mně vůbec neví!

Fantazie I - Chris a Matt 5

"Aha, no tak to je výhra... Co budeme sakra dělat?" Opáčil jsem a společně jsme vyrazili domů.

"No jo... Tak tohle bude naše poslední noc." Pronesl Matty doma vážně.

"Neříkej to, ty blbečku!" Vykřikl jsem na něj a v očích jsem měl najednou slzy.

Fantazie I - Chris a Matt 4

"Jdeme," odpověděl Matty, taky naměkko.

Vyrazili jsme nemocniční chodbou, když se Matty najednou zastavil. "Co je?" Zeptal jsem se ho potichu.

Matty koukal na jednu lékařku, která stála opodál a s někým se bavila. "To je Jill, moje kamarádka..."

Fantazie I - Chris a Matt 3

"Půjdeme za těma sousedama konečně?" Změnil náhle téma, tak jsem rychle dopil džus a vyrazili jsme.

První dveře, které jsem zkusil, otevřela milá starší paní. "Dobré ráno. Já jsem Chris Norman, předevčírem jsem se nastěhoval tady vedle vás... Mám to pronajaté přes agenturu a nevím, kdo tu bydlel přede mnou, nechtějí mi nic říct, prý je to důvěrné... No a našel jsem tam nějaké zapomenuté věci a vypadají docela draze, tak bych je rád vrátil. Nevíte náhodou, jak se jmenoval ten nájemník přede mnou a nenechal vám na sebe třeba nějaký kontakt?" Improvizoval jsem plynně.

Fantazie I - Chris a Matt 2

Blonďák chvíli zaváhal, ale pak chňapnul po telefonu. Jenomže... ruka mu jím pouze prolítla. "Co... cože? Co to má znamenat?" Byl úplně v šoku.

Hleděl jsem na to s vytřeštěnýma očima. "No, a myslíš si, že já to vím? Kdyby to nebyla pitomost, řeknu ti, že seš duch..."

Fantazie I - Chris a Matt 1

Jak jste už asi postřehli, nějak s Honzou nestíháme... Tak berte následující krátkou sérii jako takovou kompenzaci za čekání. Není to o nás a je to ... jiný. Snad se vám to bude líbit :) Tom.

Na kolejích - Už přijď!

Byl jsem u kámoše a právě jsme s pár dalšími týpky dohráli Carcassone, dopíjeli jsme co komu zbylo a probírali jsme události posledních dnů, když mi v kapse zavrněl mobil. Za chvíli jsem si už četl Tomovu SMSku: “Tak uz pojd domu, jsem tu saaam a je mi smutno.”
Neubránil jsem se úsměvu. Nechal jsem ho na kolejích, nechtělo se mu moc jít a já ho nenutil. “No, zachvilku uz pojedeme domu, tak vydrz v klidu ;)” Odepsal jsem a zastrčil zase mobil do kapsy.
Na reakci jsem nemusel čekat dlouho: “Vis jakej jsem, kdyz se nudím a jsem nadrzenej a musím na tebe cekat… :P”
Děvka jedna… pousmál jsem se a odepsal: “No tak se ovladej, ja se taky ovladam a neodskakuju si co chvili na zachod :D”
Zeširoka jsem se usmál, když jsem za chvíli četl: “Jisteze se ovladam. Ale nerucim za sebe tak docela, az se vratis :)” Cítil jsem, jak mi lehce tvrdne klacek. OK, řekl jsem klukům, že dopijem a pojedem, proti čemuž kupodivu moc neprotestovali a tak jsem za chvíli už mohl Tomovi naspat, že jsem na cestě.

Na kolejích - Jako od cizího

Bylo to někdy na podzim. Leželi jsme s Tomem už oba na našem letišti a spali. Jako obvykle - nazí pod jednou přikrývkou, jeden vedle druhýho. Mohlo být k druhé ráno, když jsem se probudil děsně nadržený a s tvrdým čurákem - což taky nebývá zas tak neobvyklé. Chvíli jsem sledoval spícího Toma a pomalu si hladil péro. Lehnouce jsem nohou odsunul jeho nohu a začal mu prohmatávat péro a koule. 

Na kolejích - Robert 6

Když se Honza v neděli odpoledne vracel na kolej, ležel jsem spokojeně v kraťasech a tričku rozvalený přes celou postel a četl jsem. Pochopitelně už tam bylo i dávno uklizeno :) 

"Ahoj, miláčku!" Houknul Honza, hodil na zem batoh, klekl si ke mně do postele a políbil mě, přitom mi rukou jen tak lehce zajel mezi nohy.

Na kolejích - Robert 5

"Protože to je tvoje práce, děvko," zavrčel na mě úplně stejným tónem a hodil mi šprcku. 

"Co to na mě zkoušíš," ušklíbl jsem se, ale pak jsem nedočkavě rozbalil gumu a začal ji nasazovat na jeho péro. Fakticky jsem se těšil, jak si na ten ocas sednu a vymrdám se na něm svým tempem. Pobaveně mě sledoval, nadrženost mi přímo čišela z očí a on si to dost vychutnával. Ještě jsem mu ho trochu nahonil, nasadil gumu a namazal lubrikantem. Pak jsem si promázl díru, dřepnul jsem nad něj a začal jsem si nasedat. Díval jsem se mu přitom do očí. "Nemusíš se tvářit tak samolibě taky," ušklíbl jsem se na něj. Tak co jako, byl jsem nadrženej, těšil jsem se na jeho ocas a bylo to na mě nejspíš dost vidět. Ale kvůli tomu se nemusel tvářit jako mistr světa.