Na kolejích - Už přijď!

Byl jsem u kámoše a právě jsme s pár dalšími týpky dohráli Carcassone, dopíjeli jsme co komu zbylo a probírali jsme události posledních dnů, když mi v kapse zavrněl mobil. Za chvíli jsem si už četl Tomovu SMSku: “Tak uz pojd domu, jsem tu saaam a je mi smutno.”
Neubránil jsem se úsměvu. Nechal jsem ho na kolejích, nechtělo se mu moc jít a já ho nenutil. “No, zachvilku uz pojedeme domu, tak vydrz v klidu ;)” Odepsal jsem a zastrčil zase mobil do kapsy.
Na reakci jsem nemusel čekat dlouho: “Vis jakej jsem, kdyz se nudím a jsem nadrzenej a musím na tebe cekat… :P”
Děvka jedna… pousmál jsem se a odepsal: “No tak se ovladej, ja se taky ovladam a neodskakuju si co chvili na zachod :D”
Zeširoka jsem se usmál, když jsem za chvíli četl: “Jisteze se ovladam. Ale nerucim za sebe tak docela, az se vratis :)” Cítil jsem, jak mi lehce tvrdne klacek. OK, řekl jsem klukům, že dopijem a pojedem, proti čemuž kupodivu moc neprotestovali a tak jsem za chvíli už mohl Tomovi naspat, že jsem na cestě.

Na kolejích - Jako od cizího

Bylo to někdy na podzim. Leželi jsme s Tomem už oba na našem letišti a spali. Jako obvykle - nazí pod jednou přikrývkou, jeden vedle druhýho. Mohlo být k druhé ráno, když jsem se probudil děsně nadržený a s tvrdým čurákem - což taky nebývá zas tak neobvyklé. Chvíli jsem sledoval spícího Toma a pomalu si hladil péro. Lehnouce jsem nohou odsunul jeho nohu a začal mu prohmatávat péro a koule. 

Na kolejích - Robert 6

Když se Honza v neděli odpoledne vracel na kolej, ležel jsem spokojeně v kraťasech a tričku rozvalený přes celou postel a četl jsem. Pochopitelně už tam bylo i dávno uklizeno :) 

"Ahoj, miláčku!" Houknul Honza, hodil na zem batoh, klekl si ke mně do postele a políbil mě, přitom mi rukou jen tak lehce zajel mezi nohy.

Na kolejích - Robert 5

"Protože to je tvoje práce, děvko," zavrčel na mě úplně stejným tónem a hodil mi šprcku. 

"Co to na mě zkoušíš," ušklíbl jsem se, ale pak jsem nedočkavě rozbalil gumu a začal ji nasazovat na jeho péro. Fakticky jsem se těšil, jak si na ten ocas sednu a vymrdám se na něm svým tempem. Pobaveně mě sledoval, nadrženost mi přímo čišela z očí a on si to dost vychutnával. Ještě jsem mu ho trochu nahonil, nasadil gumu a namazal lubrikantem. Pak jsem si promázl díru, dřepnul jsem nad něj a začal jsem si nasedat. Díval jsem se mu přitom do očí. "Nemusíš se tvářit tak samolibě taky," ušklíbl jsem se na něj. Tak co jako, byl jsem nadrženej, těšil jsem se na jeho ocas a bylo to na mě nejspíš dost vidět. Ale kvůli tomu se nemusel tvářit jako mistr světa.

Na kolejích - Robert 4

Položil jsem mu ruku na záda a tlačil jsem ho do postele, chtěl jsem, aby měl vystrčenou akorát tu prdel. "Drž, ty děvko," zahučel jsem a zajel jsem do něj jazykem. Podřídil se mi a lehl si, sténal a rukama si roztahoval půlky od sebe. "Ty seš ale nadržená čubka," zasténal jsem spokojeně a zajel jsem mu prstem do díry, lehce jsem mu v ní kroužil a dál jsem ho u toho lízal, druhou rukou jsem ho přidržoval za koule.

Na kolejích - Robert 3

"Mohl, ale nechci tě trápit od začátku, ještě malou chvilku vydrž, ano?" Pousmál se. 

"Trápíš mě už teď," zamručel jsem a víc jsem roztáhl stehna. Usmál se na mě, nechal v díře jen ukazováčky a to ještě jenom na kraji. Pak se sklonil a pomalinku mi zajel do roztažené díry rozkmitaným jazykem. "Ty vole, ty seš neskutečnej... Ty se mi zdáš!" Zasténal jsem.

Na kolejích - Robert 2

"Si nějak vyskakuješ," rozesmál se a roztáhl nohy. 

"Dokud mi to dovolíš..." Usmál jsem se taky a pak jsem ho zlehka pleskl přes péro. "To je ono, potřebuješ vyšukat jazykem, co?" Zavrčel jsem na něj. 

"Hm... Vysvětli mi, proč to ještě neděláš?" Ušklíbl se. Jeho díra se na mě vyloženě smála.

Na kolejích - Robert 1

Začalo léto, dovolené... A upřímně, mám(e) docela problém stíhat publikační plán... Takže na odlehčenou, jeden nezávislý příběh přes léto :)

Na kolejích - Chata s Lukášem 18

Honza pěkně zuřil, rozhodně nemínil být něčí kulisa. Připadal si jako autíčko na ovládání. Vraždil mě pohledem, ale netroufal si jakkoliv nahlas odporovat. Sedl jsem si vedle něj, hladil jsem ho po prsou a mazlil se s ním. "Začni třeba ocasem a postupně přidávej na síle," napověděl jsem Lukášovi.

Na kolejích - Chata s Lukášem 17

Honza ležel dál na Lukinovi a oddechoval po tom mrdu, já na to koukal ze země pořád přivázaný k židli. Najednou Luke Honzu převalil na záda a než se Honzík vzpamatoval, už měl zase spoutané ruce. A protože nohy mu Lukáš nerozvázal vůbec, byl zase pěkně nehybný.

Na kolejích - Chata s Lukášem 16

"Jak myslíš... Todle máš rád, když ti Tom dělá, co?" Odsekl mu Lukáš a pak mu bez varování narval ocas pěkně hluboko do pusy. Honza jenom vyjekl překvapením, Lukin na to šel fakt pěkně zostra. Vrazil mu ho tam až po koule a pak ho vytáhl ven. "Takhle chceš ode mě vymrdat hubu?"

Na kolejích - Chata s Lukášem 15

Kluci za chvilku dorazili za mnou do chaty, něco malýho jsme snědli a jednomyslně jsme odhlasovali, že je potřeba se na chvíli natáhnout. Všichni tři jsme se uložili na velkou postel v pokoji a za chvilku už jsme spokojeně chrápali. Lukin se probudil jako první a jak nás viděl spokojeně zařezávat, dostal fakt vynikající nápad...

Na kolejích - Chata s Lukášem 14

"Vy děvky... Jestli mě svážete..." Vrčel Tom a cukal se v mém sevření.

"Tak šup, vidíš jak se na to těší, vždyť si o to i říká..." Popoháněl jsem Lukina a smál jsem se.

"Auuu, kurva, to není sranda! Hned mě pusť, Honzo!" zuřil naoko Tom.

Na kolejích - Chata s Lukášem 13

Opatrně jsem nesl v náručí lehce protestujícího Toma, zabaleného v osušce, a loktem jsem otevřel dveře do kuchyně. Luke se fakt snažil (snad jsem ho moc nevyplašil tím odpálkováním) a nachystal přímo skvostnou tabuli. 

Jakmile uviděl Toma zabaleného v osušce jen se ušklíbl: "Á, nese se hlavní chod..."

"Sklapni... A ty už mě kurva pusť!" zavrčel na nás Tom.

Na kolejích - Chata s Lukášem 12

Stáli jsme s Lukinem nazí a přivázaní k trámům na půdě. Bylo nám už pořádné horko, které stupňovalo i puštěné péčko na Tomově noťasu. Ač jsme se snažili, nešlo ho prostě ignorovat a na našich ocasech to bylo pořádně znát. Byli jsme oba neskutečně nadržení a nasraní zároveň. 

Nezemřel jsem

A je to tu opět.
Jak jste si všimli, tak trochu zase pokulháváme v publikaci. Dobře, budu konkrétní, pokulhávám v ní já.

Nevím, jak to dělá Tom, že vždycky stíhá všechno v termínech, já s tím mám tak trochu problémy, ale to jste už vytušili i z příběhů. :-)
Ano, mohl bych to s ním probrat, ale znáte tu úžasnou mužskou vlastnost - ješitnost. Takže ne, nebudu se s ním o tom bavit. Jak to dělá on, že stíhá publikovat a přitom ještě maká a stíhá i termíny jinde a ještě má čas na pivo.

Ale já na vás nezapomněl a makám na dalším kousku. Jen je teď víc práce a méně času a také když je venku tak hezky, nechce se vám sedět u noťasu, i když víte, že si vaše "dílo" přečte pěknej pár očí. A někteří nezůstávají jen u čtení...
Ale no tak! Na co zase myslíte?! :P Já tu mluvím o tom, že pár z vás má dost odvahy na to, aby sem tam napsali nějakej koment. To nás totiž dooost motivuje, víte? Vaše reakce. Vaše nápady a připomínky. Samo, je hezký, že si přečtete příběh, zamáčknete slzu a utřete mrdku, ale sem tam můžete i něco napsat. Jako například náš nejmenovaný příznivec, že má problémy se zásobou papírových kapesníčků. :)

Prostě a jednoduše, kamarádi, dejte mi ještě chvilku čas a pokračování našeho pobytu s Lukášem na chatě se tu objeví. A že se máte zase na co těšit, to vám mohu slíbit už teď. ;)

Honza

Na kolejích - Chata s Lukášem 11

Zatímco se Tom proháněl v bazénu, došel Luke ke mně. “V pořádku, taky jsem prošel kontrolou!” Zasmál se a pleskl mě po zadku. 

Zatl jsem půlky a péro se mi pěkně zhouplo. “Heeej, nech toho nebo tu stříknu!” odehnal jsem ho a přetáhl jsem ho po ruce. Nevěřil jsem, co se mnou to podvázání za tu dobu udělá.

Na kolejích - Chata s Lukášem 10

Tom si právě si sedal na terase. "Tak, vy dvě čubky, na trávu... Stoupnout proti sobě... Chytněte si navzájem ocasy a skloňte si je proti sobě... A vychcat, jedem!" Zavelel. Hajzl jeden... Ulevil jsem si v duchu na Tomovu adresu. No tak dobře, uvidíme, kam až chce zajít... Todle mě trochu štvalo, ale byl jsem od rána tak natěšený, že jsem to byl v tu chvíli ochotný překousnout. Podíval jsem se na Lukeho. Očividně se mu do toho moc nechtělo, ale můj pohled ho přesvědčil. Vím, jaké to je, když se Tomovi odporuje, když je na koni. Nemá to rád a dává to dost najevo. A toho jsem chtěl nás dva rozhodně po včerejšku ušetřit. Stoupli jsme si podle Tomových pokynů a chytli jsme si klacky. Dívali jsme se navzájem do očí, byl to nezvyklý pocit.

Na kolejích - Chata s Lukášem 9

Ráno mě probudily paprsky slunce svítící mi přímo na tvář. Zašklebil jsem se, protáhl a rozespale jsem plácl rukou vedle sebe, abych se přitáhl a přitulil k Tomovi, jak bylo mým ranním zvykem. Ruka padla na prázdné místo. Otevřel jsem oči a spatřil jen o kus dál ležícího Lukeho, jak odfukuje spokojeně do polštáře. Očividně by ho v tu chvíli nevzbudila ani rána z děla.

Sjel jsem pohledem po jeho těle. Muselo se mu nejspíš zdát něco fajn, protože péro s nalitým, lesklým žaludem mu trčelo do prostoru a přímo vyzývalo k nějaké aktivitě. Pohrával jsem si chvíli s tou myšlenkou a v duchu ji různě realizoval, ale pak jsem ji zahnal. Šetři síly, určitě toho dnes bude víc než dost! Ušklíbl jsem se v duchu. Vstal jsem a rozespalý, jen tak nahý a s polotvrdým klackem, jsem se šoural do kuchyně se něčeho napít. 

Na kolejích - Chata s Lukášem 8

"Tak Luki, poslední tři budou rychle za sebou a silné, zvládneš to?" Zeptal jsem se ho. 

"Budu se snažit," odpověděl Lukin roztřeseně, v očích měl slzy.

Na kolejích - Chata s Lukášem 7

"Můžete za to samozřejmě oba. Lukin měl přestat, když mu to Honza řekl. A Honza prostě neměl stříknout!" Řekl jsem skoro spokojeně, Honza jenom zavřel oči a polkl. "A jinak jsem čekal, že budeš větší frajer, miláčku, sprostě jsi v tom Lukiho nechal!" 

Na Honzovi bylo vidět, že by mi docela rád něco řekl, ale ovládl se a mlčel. I když z mojí strany šlo o celkem jasnou provokaci, usoudil, že já jsem si od něj užil dost. "Neměls to tak říkat," špitnul nakonec Lukimu. "Ale děkuju." 

Na kolejích - Chata s Lukášem 6

Honza se ke mně sklonil a začal mi beze slova odvazovat koule, jemně a něžně. Kompletně mě mezitím přešel vztek. Nevěděl jsem, co říct, nechtěl jsem na Honzu vychrlit to, co jsem před chvíli vychrlil. On mi nic neříkal, nevytýkal, jenom mě políbil na koule a jemně je olízl jazykem.

Na kolejích - Chata s Lukášem 5

Honza se ušklíbl a začal pomalu lít vosk na naše prsa a břicha. Lukáš zasténal, já jsem jenom zavřel oči a zatnul zuby. Honza pomalu pokračoval směrem k našim rozkrokům. Objel ptáky a zamířil na stehna, pomalu sjížděl po nohou až k chodidlům, kapal nám vosk mezi prsty u nohou.

Na kolejích - Chata s Lukášem 4

Vyskočili jsme s Lukášem skoro najednou a vydali jsme se dovnitř, Honza šel těsně za náma a sledoval naše zadky. Potom zálibně mlaskl a chytil mě za zadek. "Když máš na Lukiho takovou chuť, tak bysme si ho mohli trochu podat, co ty na to?"

Na kolejích - Chata s Lukášem 3

Omlouvám se za zpoždění tohoto dílu, ne vždycky všechno vyjde, jak bychom chtěli. A, když už jsem v těch omluvách, omlouvám se za to, co si v tomto dílu přečtete. Fakt jsem se choval jako pako.

Zašklebil jsem se. "Lukášku, chytni tu kurvičku za ruce, ukážeme mu, jak se mrdá, jo?" Lukin pochopitelně okamžitě poslechl a chytil Honzu za ruce. Tomu se to sice moc nelíbilo, ale přece jenom byl zvědavý, co chystám. Chytil jsem ho za zadek a roztáhl mu půlky od sebe. "Co, čubko, chceš ji pořádně promazat, nebo ti ho tam mám narvat hned?"

Na kolejích - Chata s Lukášem 2

Díval jsem se na ležícího Toma po celou tu dobu, dokud jsem potichu nezavřel dveře abych ho nevzbudil. Znovu jsem se usmál. Byl jsem šťastný, že jsme zase spolu. Otočil jsem se do chodby a zamířil jsem klidným krokem ven, za Lukášem.

Ležel rozvalenej na dece na trávě před chalupou. Jak mě uslyšel, otočil se a díval se na mě. “Dojel jsi včera vlakem, jo?" zeptal jsem se ho a sedl si k němu na deku.
Posunul se. "Nooo..." zamručel neurčitě, neměl moc tušení, co mi Tom navykládal. "Nevadí, že tu jsem? Nerad bych překážel..." dodal honem a zabodl do mě oči. 

"V pohodě, mně tu vůbec nevadíš," usmál jsem se. "Nemáš žízeň, když tu tak ležíš na slunku? Jak dlouho se sluníš, prosím tě?"

"Noo, asi už bych šel i dovnitř..."

"Super, aspoň mi ukážeš, co kde je, protože to Tom nějak nestihl," vyskočil jsem a čekal na něj.

"Koukám, že to vybalování bylo náročnější," ušklíbl se.
"No to jo, nějak z toho usnul..." Rozesmál jsem se při vzpomínce na spícího Toma. 

"Jo, měl toho dost na práci v poslední době," pousmál se Lukin, vstal a vydal se směr chalupa. Vydal jsem se za ním. Moc hezkej pohled to byl; už chytl bronz a bylo na co se dívat... V duchu jsem jen mlaskl.

Na kolejích - Chata s Lukášem 1

Kus léta jsem trávil na chalupě, kterou máme po babičce v takové díře někde na horách. Honza měl domluvenou nějakou brigádu, takže jsme stejně nemohli být spolu, a než chcípat vedrem ve městě, to už jsou ty hory mnohem lepší. Sice je to fakt díra, není tam moc co dělat a kam zajít, ale na ježdění na kole a válení se a nabírání síly před dalším studiem je to ideální místo.

Navíc se mi asi po týdnu ozval Lukáš, jestli nechci večer vyrazit někam zapařit a když jsem mu řekl, že jsem na chalupě, netrvalo dlouho a domluvili jsme se, že se tam ke mně na pár dní nasáčkuje. Uznávám, že to možná nebylo úplně fér vůči Honzovi, ale koneckonců, Lukáš je bezva kámoš a sex s ním jsem teda neměl v plánu. Ve dvou je prostě vždycky víc zábavy, než když je člověk sám.

Na kolejích - Výlet na kolech 12

Konečně ho vytáhl ven a vlepil mi krásného francouzáka. Líbali jsme se a Honza mi u toho lehce honil péro a hladil koule. Petr jen ležel svalený na zádech a snažil se popadnout dech. Oplácel jsem Honzovy polibky pěkně vášnivě, byl jsem neskutečně nadržený z toho, co předvedl.

Konečně Honza přerušil líbání a podíval se mi do očí. "Chci to taky vidět," zašeptal a pohodil hlavou směrem k Jardovi.

Péro mi poskočilo. "Připravíš mi ho?"

Na kolejích - Výlet na kolech 11

Honza se na mě usmál, políbil mě a pak mě opatrně otočil a zvedl na čtyři.

"Prosím... Fakt to potřebuju," zasténal jsem.

Roztáhl mi půlky, flusnul mezi ně a palcem začal masírovat svěrač.

"Dělej... Mrdej mě, kurva... Prosííím..." Škemral jsem.

Na kolejích - Výlet na kolech 10

Došel jsem k lesíku jak mi Honza přikázal a čekal jsem tam na něj. Nešel docela dlouho a tak mi za tu dobu trochu otrnulo. Koneckonců, zas tak moc jsem neprovedl, ne? Stejně bych Jardu tak jako tak šukal, akorát že o deset minut pozdějc. A koneckonců, Honza taky není svatej, kdo ví, co všechno s Petrem u toho sbírání jahod dělali. Konečně jsem zahlíd přicházet Honzu s taškou přes rameno. Tvářil se úplně ledově, takže jsem zase dostal zpátky trochu strach. "Copak, jdeme si zablbnout?" Pokusil jsem se o vtip, ale Honza jenom pokývnul hlavou, ať jdu za ním.

Na kolejích - Výlet na kolech 9

Tom s Jardou se po nás rozhodně nesháněli. Motali se kolem sebe jak dvě nadržený čubky a furt se osahávali, olizovali a líbali, ani jeden nějak nechtěl začít. Jarda měl trochu ostych, asi se mě malinko bál; pořád čekal, až začne Tom... Ten se trochu bál taky, ale nakonec to překonal.

Čekali než začne vařit voda, Jarda mu seděl na klíně... Najednou mu Tom zajel prstem do díry. Jarda lehce zaklonil hlavu a zavřel oči. "Jooo..." vypadlo z něho přirozeně.

Tom ho začal prstit a bylo mu jasný, že už není cesta zpátky. Od chvíle, co jsme se my dva spolu znali, ještě nikdy nešukal s jiným klukem, abych o tom nevěděl a nebyl u toho... Todle bude poprvý... Trochu mu to nahánělo hrůzu. Vlastně u toho ani o nic nejde... Utěšoval se v duchu.

Na kolejích - Výlet na kolech 8

Vyrazili jsme tedy k našemu stanu. “Dobal mi, prosím, ten spacák, já sbalím stan...” obrátil jsem se na Toma a nečekal jsem na odpověď. Oba jsme mlčeli. Já proto, že mě Tomovo vyvádění před klukama dost sralo a taky jsem tak trochu začínal žárlit - a Tom si zase nebyl jistej, jak moc jsem nasranej pro to, co tam vyváděl.“Tak a je to.” Dopnul jsem poslední zip zrovna ve chvíli, kdy k nám přicházeli Petr s Jardou.

“Tak co, jedeme?” Zeptal se Petr a já jen souhlasně zamručel. Během chvilky jsme si zhruba načrtli další etapu a nasedli na kola. Jel jsem první, potřeboval jsem se vybít, trochu to ve mně vřelo a nemínil jsem se dívat celou cestu, jak můj miláček zase šílí a vyvádí před klukama. Zato on jel samozřejmě jako poslední, aby měl dokonalý výhled. Mrcha... :)

Na kolejích - Výlet na kolech 7

“Mmmm....” protáhl jsem se ještě v polospánku a z hluboka se nadechl a vydechl. Právě jsem se v klidu probouzel a užíval jsem si to. Za chvíli jsem pomalu otevřel oči a můj pohled dopadl na ještě spícího Toma. Usmál jsem se, vážně je tak sladkej, když spí... Nechtělo se mi vstávat, jen jsem se ještě zavrtěl a zase zavřel oči - ještě chvilku můžeme spát...

Tom cítil mý teplo vedle sebe a ve spánku mě hladil. Neotevřel jsem oči. Jen jsem se spokojeně usmál a vychutnával si ty doteky... Bylo to mooc příjemný.

"Dobrý ráno..." ozval se Tom ještě se zavřenejma očima.

"Krásné..." naklonil jsem se k němu a políbil ho. "Vstáváme, Šípková Růženko?" plesknul jsem ho jemně po zadku.

Na kolejích - Výlet na kolech 6

"Včas řekni, až to nebudeš moct vydržet, ať tady nemáme svinčík," zasmál jsem se, povalil jsem ho do lehu, klekl nad něj a začal ho pořádně lechtat oběma rukama. Hekal a svíjel se pode mnou, lechtal jsem ho v podpaží, zevnitř stehen, kolem pytle, na břiše. Kroutil a skučel do spodků. Občas jsem mu zajel prstem do díry nebo mu pohonil ocas, ale většinu času jsem ho jenom lechtal. "Super, co? Nechce se ti čurat?"

Vyvaloval na mě oči a podle výrazu ve tváři v duchu nadával jak špaček. Navíc ho opouštěla sebejistota a docházelo mu, že bych ho fakt mohl dokázat přinutit se pochcat. Sedl jsem si mu na nohy a začal ho lechtat na chodidlech.

Na kolejích - Výlet na kolech 5

Honza si klekl nade mě, flusl si do ruky a pořádně mi naslinil ptáka. Pak si na něj najednou nasednul. Vyhekl jsem a překvapeně na něj vytřeštil oči. Todle teda rozhodně nedělal často! Ušklíbl jsem se a provokativně se ho zeptal. "Už ti to chybělo, co? Záviděls mi, že jo?"

Pomalu se po něm vozil a díval se na mě. Usmíval se a neodpovídal, jenom mě hladil po prsou a vozil se mi po péru.

No tak dobře...

...když už jsme to téma nakousli. Moje volba je jasná, koho preferujete vy?

Mlčky teda předpokládám, že se všichni tak nějak chytají tématu :). Kdyby náhodou ne, tak todle je upír a todle je vlkodlak, z nějakého toho plakátu byste je znát mohli :).

Na kolejích - Výlet na kolech 4

"Já vím, děvko," odpověděl mi s úsměvem, pak mě políbil, klekl si přede mě a vrazil mi ptáka do huby. "Prosím, pánové, máte prostor!" Pobídl kluky gestem k mému zadku.

Chytil jsem Honzu pevně za prdel a vrazil si ho hluboko do pusy. Joooo, todle péro bych mohl mít v hubě furt! Honza jenom vyhekl překvapením, jak jsem ho začal hulit. Kluci stáli nad mým zadkem a honili si péra, koukli na sebe a mlčky se domlouvali, kdo půjde první.

Na kolejích - Výlet na kolech 3

Po nějaké době jsem žduchl do Honzy. "Musím se jít vychcat, jdeš taky?"

"Hmmm," zamručel souhlasně ještě se zavřenýma očima. Začal jsem se pomalu škrábat ze stanu a Honza koukal za mnou. Pak si natáhl kraťasy a vyšel ven taky. Udělal jsem akorát dva kroky k nejbližšímu stromu a začal jsem chcát. Honza se ke mně přitiskl zezadu, hladil mě a pozoroval.

"Nechce se ti náhodou taky?" Zašeptal jsem mu do ucha.

Na kolejích - Výlet na kolech 2

"Prostě?" Koukl na mě Honza.

"Tak sprostě, no... Pořádně sprostě, tak jak to ty umíš..." Přitiskl se ke mně a rukama mi sjel do rozkroku, hladil mě, vzrušeně mi funěl na krku. "Vyšukáš mě prosím, miláčku?" škemral jsem nadrženě.

Na kolejích - Výlet na kolech 1

Zrovna začínalo léto, zkoušky už jsme měli oba za sebou a celkem jsme se otravovali na kolejích. Teda, ne že bychom se přímo otravovali, ale neměli jsme nic pořádného na práci a ani jednomu se nám nechtělo jet domů. Byl příjemnej červnovej večer. Ležel jsem rozvalenej v posteli s nějakou knížkou, Honza seděl u stolu a nejspíš sjížděl na noťasu nějaké porno :-)

"Hele, Tome..." Začal rozvláčně. Jenom jsem souhlasně zamručel. "Co bys řekl malýmu výletu někam?" Sondoval pomalu půdu. "Škola už je za náma, nebudeme tu jen tak trčet ve městě, ne? Coo?"