Na kolejích - Chata s Lukášem 18

Honza pěkně zuřil, rozhodně nemínil být něčí kulisa. Připadal si jako autíčko na ovládání. Vraždil mě pohledem, ale netroufal si jakkoliv nahlas odporovat. Sedl jsem si vedle něj, hladil jsem ho po prsou a mazlil se s ním. "Začni třeba ocasem a postupně přidávej na síle," napověděl jsem Lukášovi.

Honza se na mě vztekle zadíval, ale pak sebou škubnul a zatnul zuby, Lukáš právě začal. Usmál jsem se na něj. "Drž," řekl jsem Honzovi potichu a zajel jazykem do jeho pusy. Povolil stisk zubů a pustil můj jazyk dovnitř. Sténal, ale snažil se to vydržet v klidu. S mým jazykem v puse to měl přece jenom trochu těžší, nechtěl mě kousnout a nemohl ani pořádně mluvit.

Lukin měl zkraje trochu obavy, ale postupně začal přidávat. Honza chtěl zatnout zuby, ale to jsem mu svým jazykem v puse znemožnil. Přestal jsem ho pro jistotu líbat, nechtěl jsem riskovat prokousnutej jazyk, ale pořád jsem ho hladil jednou rukou po tváři a druhou po těle, obličej jsem měl těsně u něj a sledoval jsem ho.

Honza se pěkně svíjel a s úlevou zaťal zuby. Díval se na mě a z pohledu se mu postupně vytrácel vztek. "Ještě trochu, Luki," řekl jsem potichu s pohledem upřeným na Honzu, který hlasitěji sténal a zavíral oči, v péru mu pěkně škubalo.

"A teď vyjeď na maximum, počkej vteřinu a zase to stáhni na tudle úroveň..."

Honza vyjekl a vytřeštil oči. Když Lukáš chce, umí náramně poslouchat. Pořád jsem hladil Honzu po břiše a prsou. "A ještě jednou, Luki... Je to horší, když slyšíš dopředu, co přijde, že?" Zeptal jsem se jemně Honzy. Ten jenom vyjekl a snažil se co nejvíc zatnout zuby a vydržet. Nic mi na to neodpověděl, samozřejmě.

Tiskl jsem se k němu a třel jsem se o něj tvrdým pérem. "Fajn, Luki, uber na péru tak na polovic a začni přidávat na koulích."

Jakmile Luke trochu ubral, Honza na mě jenom zavrčel. "Ty seš hrozná svině..."

"Větší než ty?" Mrknul jsem na něj. Honza jenom zasténal, jak Lukin začal pouštět proud do koulí. "Víc, Luki, na koulích Honza snese hodně..."

"To se ví..." Odpověděl Honza přerývavě.

Jenom jsem se ušklíbl. "Mám vzít ten ovladač do ruky sám? A ukázat Lukimu přesně tu hranici, kolik sneseš?"

"Nee," vyrazil ze sebe Honza honem. "Prosím, to ne..." zašeptal potom a svíjel se, co mu přivázaní dovolilo.

"Tak mě neprovokuj. Luki, naplno a pak pomalu dolů, třikrát po sobě."

"Aaaaa," zařval Honza hlasitě a prudce sebou škubl, nečekal to tak rychle. Prudce oddechoval, vzápětí se výkřik zase zopakoval.

Měl jsem ruce položené na jeho prsou a usmíval jsem se na něj. "Je to jiný, co?"

V koutcích očí měl slzy, jenom zakýval hlavou a najednou přišla třetí rána. "Uáááá," vzepjal se a prudce dýchal. Nedokázal odtrhnout pohled z mých očí.

"Super..." Usmál jsem se a políbil Honzu. "A teď, Luki, díru tak na tři čtvrtiny, ať si Honza pěkně zaheká." Luke to všechno fascinovaně sledoval a z péra mu vytékal pěkný pramínek předmrdky. Pomalu zvyšoval intenzitu až na tři čtvrtiny a hleděl přitom na Honzu. Honza sténal a postupně přecházel v hekání, rány v díře jsou fakt pěkně cítit.

"Nech to puštěný a dej mu ocas k puse, ať ti ho olízne," zavelel jsem Lukinovi. Ten hned poslechl a přesunul se blíž k Honzově hlavě. "A ty pěkně lízej, čubko!" Zazubil jsem se na Honzu, který se snažil nějak v klidu chytit Lukiho péro pusou. Luke ovšem neváhal, vrazil Honzovi ocas do pusy skoro až po kořen a začal mu mrdat pusu.

"No, no, Luki, potřebuje dýchat, u tohodle ho nemůžeš dusit ocasem!" Zareagoval jsem hned, Lukin povolil a Honza jenom lapal po dechu, vděčně se na mě podíval. Dál se pak svíjel a mlel sebou na posteli a snažil se přitom Lukiho kouřit.

"Tak jo, to stačí," otočil jsem se na Lukáše a usmál se. "Chceš píchat nebo být píchanej?"

"Oboje... Ale první omrdej ty mě, prosím," usmál se.

"Fajn, klekni si nad Honzu, ať to pěkně vidí!"

Lukin konečně vytáhl péro z Honzovy pusy a ten se hned zase začal projevovat zvukově. "Ááá, vy zmrdi jedni..." Sténal mezi hekáním. Lukin se s úsměvem natočil nad Honzu a vystrčil na mě zadek, jemně cvrnknul Honzu do koulí.

Opřel jsem si žaluda o Lukinovu díru, přímo nad Honzovým obličejem, a začal jsem mu po ní pomalu jezdit. Honzík se jenom olíznul, při tom pohledu dostal obrovskou chuť mrdat. "Budeš určovat rytmus Honzovým hekáním, jo? S prvním výkřikem ho do tebe vrazím, platí?" Instruoval jsem Lukeho.

"Platí," usmál se Lukin.

"Čím víc bude řvát, tím víc budu mrdat. Doufám, že to chceš pěkně tvrdě!" Zazubil jsem se.

"Jo," zavrněl chlípně, docela rychle se ten hajzlík učí!

Ještě jsem honem sklonil čuráka a přejel jím Honzovi po obličeji, taky mi z něj pořádně teklo. Honza se po něm vrhnul, chtěl si aspoň trochu té šťávy užít. Přitom sebou pod náma pěkně házel, čím dýl do něj šel proud, tím hůř se ovládal a jenom víc a víc sténal.

Najednou mu Lukin pustil pořádnou pecku do koulí. "Áááááúúúú," zařval Honza hlasitě a celý se prohnul jako luk. Na nic jsem nečekal a okamžitě jsem vrazil péro až po koule do Lukáše. Honza měl v očích slzy, zatímco Lukin jenom slastně zavrněl a začal proti mně přirážet.

"Tobě se líbí, jak u toho Honza řve, co, ty prase?" Řekl jsem Lukášovi a přitom ho tvrdě mrdal.

"Jo, to je úplnej odvaz," odpověděl slastně a zvyšoval intenzitu proudu na Honzových koulích. Ten sebou jenom víc a víc škubal a hlasitě hekal.

"Pusť mu to do čuráka, uvidíš, jak krásně stříkne," radil jsem Lukášovi.

"Ještě ne," odpověděl Lukin a pustil Honzovi pořádnou dávku do díry.

Ten zaječel a škubl sebou tak, že Lukin málem ztratil rovnováhu. "Jo," utrousil Lukáš spokojeně. Já jsem jenom víc přirazil a plácl ho rukou přes prdel. Stáhl svěrač a začal mě víc ždímat. Honza se pod náma zmítal, hekal a skučel. V očích měl slzy a Luke jenom pomalu přidával a přidával, užíval si jak to mrdání, tak tu "kulisu" pod sebou.

Občas jsem Honzu zkontroloval pohledem, ale vypadalo to pořád, že to ještě zvládá. Potom Lukin začal přidávat proud i do čuráka a pouštěl Honzovi nepravidelné rány do koulí. Honza začal křičet a mlátit sebou. "Joo Luki, super, přesně takhle mu to dělej," pochválil jsem ho. Honza nás pomalu přestával vnímat a já jsem mrdal Lukeho o sto šest, Honza prostě musel chvíli vydržet.

Lukin se taky přestal ovládat, jenom přirážel a pouštěl elektriku naplno. Na Honzovi bylo vidět, že bolest přehlušuje úplně všechno, jako kdyby by někdo rval koule. Vzal jsem Lukášovi ovladač z ruky a něco jsem ubral, přece jenom, nechtěl jsem Honzu zlikvidovat úplně. Honza pod náma neovládl chcaní a udělal pěknou kaluž, provazy už měl od toho škubání a mlácení pěkně zařezané. Vděčně se po mně podíval, když jsem ubral proud. Luke fascinovaně sledoval, jak se Honza pochcal.

"Dívej se," řekl jsem mu a pustil jsem Honzovi rány do péra. Honzík se začal svíjet ještě víc a pěkně hlasitě sténal, cítil, jak to na něj pomalu jde. Tvrdě jsem mrdal Lukiho a mlátil ho po prdeli. "Stříkej, lásko, dělej," mumlal jsem si spíš pro sebe, jak se pod náma Honza svíjel, byl na něj fantastický pohled. Vtom to přišlo, Honza se napnul a začal mohutně stříkat, hlasitě u toho sténal a mně to stačilo k tomu, abych začal stříkat přímo do Lukáše.

Honza sebou mlátil na posteli a vůbec se nekontroloval, hlavou škubal ze strany a na stranu. Pomalu jsem stáhl proud a nechal jsem Honzovi jenom občasné impulzy do díry, aby se mu pěkně procvičila. Luke se prohnul, zasténal, stáhl díru ještě víc, párkrát si pohonil péro a za pár sekund nastříkal celou parádní dávku Honzovi na pusu.

Honza ležel vyčerpaný a jenom sebou škubal v rytmu pulzů v díře. Vypl jsem elektřinu úplně a vytáhl ocas z Lukeho. "Ukliď to tady, všechno," poručil jsem mu. Jenom beze slova přikývl a svalil se na postel, oddechoval, a z díry mu tekla moje mrdka. Honza ležel se zavřenýma očima a jenom se občas lehce zachvěl, zatímco mu Lukin pomalu začal olizovat mrdku z obličeje.

Vytáhl jsem opatrně elektrodu z Honzíkova análu, jenom u toho syknul. Pak jsem jí začal dráždit Lukeho díru. Ten mezitím sjel obličejem nad Honzovo břicho, lízal mu ho, a přitom se zadkem pěkně narážel na elektrodu. Naklonil jsem se k Honzovi a políbil ho. "OK?" Vysíleně se na mě podíval a pomalu mrknul na souhlas, nebyl schopný ani mluvit, ani pohnout hlavou, měl fakt dost.

Usmál jsem se a pak jsem bez varování pustil ránu do Lukeho díry. Hrozně zařval a rozplácl se na Honzovi, byl úplně v šoku a nechápavě koukal, co se mu to stalo. Pevně jsem ho rukou přitlačil na Honzu. "Lež a pevně se drž," řekl jsem mu a zase jsem mu dal ránu. Zařval a škubl sebou, zprudka dýchal, ale netroufal si odporovat.

Pustil jsem mu do díry rytmické pulzy, ne moc silné, ale jemu to docela stačilo. Snažil se ovládat, ale moc se mu to nedařilo, křečovitě zarýval prsty do postele a hlasitě u toho hekal. Hladil jsem oba kluky, Honza se na mě podíval a usmál se, moc se mu líbilo, co právě dělám a poslal mi vzduchem pusu.

Vypnul jsem proud. "Sundej Honzovi ty elektrody," nařídil jsem Lukášovi. Vysíleně se zvedl, sundal je z Honzy a pak mi je podal. "A teď si je nasaď a klekni si na Honzu."

Poslušně si nalepil elektrody na koule a potom si pomalu a opatrně zasunul elektrodu do péra. Nakonec si klekl nad Honzu. Díval se na mě trochu vystrašeně a natěšeně zároveň. Mezitím jsem Honzovi odvázal ruce a podal jsem mu ovladač.

"Díky, lásko," zašeptal mi Honza něžně, podíval se na Lukeho, v očích se mu zajiskřilo a ušklíbl se. Já si sedl za Lukáše a pevně jsem ho objal.

Honza napřed pustil čtvrtinovej výkon do koulí, pak přidal to samé do díry a nakonec i do péra. Lukin sebou nádherně škubal a Honza ho chvíli nechal si to vychutnávat a jenom se u toho usmíval. Pak přidal další čtvrtku na koulích. Sledoval jsem Honzovu ruku na ovladači, usmíval jsem se a pevně jsem držel Lukeho. Honza přidal na impulzech do díry i do péra a potěšeně Lukáše sledoval.

Ten už ze sebe občas vyrážel nekontrolované výkřiky. Pak mu Honza zničeho nic pustil do koulí tři čtvrtiny výkonu a pomalu to stáhl zpátky na polovinu. Lukin jenom zaječel a škubal sebou tak, že jsem ho sotva udržel. Pak Honza zopakoval to samé u péra a po chvíli i u díry, nic dlouhého, vždycky jenom na chvilku. Sledoval jsem ho maximálně fascinovaně, jak si s Lukinem hraje.

Potom mu Honza vytáhl konektor z elektrody na péru, zesílil výkon na tři čtvrtě, ostatní nechal na půlce s nepravidelnými impulzy. Tím konektorem pak začal jezdit Lukášovi po těle. Po vnitřní straně stehen, po podbřišku, po břiše... Lukimu tekl z péra proud předmrdky a hekal jako zvíře.

"Už ho neudržím, Honzo," postěžoval jsem si.

"Ještě to zkus, prosím," žadonil Honza a lehce mu přejel po čurákovi od kořene až k uzdičce.

Přehmátl jsem si a sevřel jsem Lukáše pevněji. "Tak dělej," usmál jsem se.

"Díky," zašklebil se Honza a přikládal konektor náhodně na různý místa od pasu dolů, bez jakéhokoliv systému, jak ho to prostě napadlo. Nevynechával ani koule nebo okolí díry. Luke sebou fantasticky škubal a vyrážel ze sebe hlasité výkřiky.

"Udělej ho," zazubil jsem se na Honzu, který si vychutnával Lukínovo škubání. Pak zasunul konektor s nezměněnou intenzitou zpět do elektrody na péru. Sledoval Lukeho a pomalinku mu honil. Musel jsem ho držet fakticky pevně, přece jenom má Lukin docela sílu. Ale přitom se vůbec nebránil, byl tím úplně unešenej.

Honza to spokojeně sledoval. "Za chvíli to bude," řekl mi potichu.

"Vidím... A tobě zase stojí péro, prasáku," zasmál jsem se.

Honza trošku přidal na koulích i na péru. "A divíš se?"

"Vůbec ne," pousmál jsem se.

"Tak vidíš," oplatil mi Honza úšklebek.

Najednou se Lukin začal vzpínat a stříkat. "Joo, pojď děvko," pobízel ho Honza a zuřivě ho honil.

Cákance Lukinovy mrdky lítaly Honzovi až na pusu. "Heeej," ozval jsem se dotčeně.

"Copak?" Zeptal se Honza.

"Na pusu ti můžu stříkat akorát já!" Řekl jsem s úsměvem od ucha k uchu.

"No já to moc nemůžu ovlivnit," zatvářil se Honza hrozně nevinně.

Pustil jsem Lukáše, přesunul jsem se k Honzově hlavě a začal mu z pusy lízat Lukinovu mrdku. Honza mi vrazil jazyk do pusy a přetahoval se se mnou o jeho šťávu, přitom pomalu vypl elektřinu. Luke se k nám přitiskl a taky začal lízat mrdku z Honzovy pusy.

"Se o to nepoperte," zasmál se Honza.

"Hele, nebuď drzej, nebo ti neodvážu nohy!" Zašklebil jsem se na něj.

"To už tu jednou bylo!" Zavrčel Honza.