pátek 14. června 2013

Na kolejích - Chata s Lukášem 16

"Jak myslíš... Todle máš rád, když ti Tom dělá, co?" Odsekl mu Lukáš a pak mu bez varování narval ocas pěkně hluboko do pusy. Honza jenom vyjekl překvapením, Lukin na to šel fakt pěkně zostra. Vrazil mu ho tam až po koule a pak ho vytáhl ven. "Takhle chceš ode mě vymrdat hubu?"

"Líbí se ti to?" Zeptal se Honza trochu udýchaně.

"Bude se mi líbit, když mě o to pěkně poprosíš a nezapomeneš mě přitom oslovit tím správným jménem," odsekl mu Lukáš. Honza jenom zatnul zuby a přivřel oči. Ten zmrd jeden... "Nebo mě o to radši budeš prosit před Tomem?" Pokračoval Lukáš a Honza funěl a vraždil ho pohledem. "Chceš si to rozmyslet?" Zeptal se nakonec Lukin varovně, vstal z postele a nakročil ke dveřím.

"Ne, myslím, že jsem si to už rozmyslel," odpověděl Honza honem. Představa, že by se Lukin šel zase "pobavit" se mnou Honzu celkem spolehlivě nutila dělat to, co Lukáš chtěl. Nebyl si totiž vůbec jistý, čeho všeho je Lukin ve svém stavu schopný a rozhodně to nechtěl zkoušet na mně. "Vymrdej mi, prosím, pěkně hubu, Luke..." Řekl nakonec Honza a šlo mu to z pusy celkem ztěžka.

"Upřímněji! Nebo chceš, aby se na to Tom díval?" 

Svině jedna... "Prosím, prosím, Lukášku," zkoušel to Honza.

Lukin se díval na Honzu a pomalu pokračoval. "Budeš moje osobní děvka, která bude pěkně prosit a pěkně děkovat. A může to zůstat mezi náma. Anebo to budeš všechno dělat před Tomem - mám pokračovat, nebo jsme domluvení?"

"Domluvení, rozumím tomu," odpověděl Honza zdrble. To mě ten hajzl takhle lehce dostal? A co mám jako do prdele dělat? Dělat mu děvku a prosit ho před Tomem? To snad ne, to by fakt nešlo, to bych Tomovi nemohl udělat, je mi jasný jak by mu asi bylo... DO PRDELE! Skučel Honza v duchu.

Lukin se usmíval naprosto vítězně. "Tak kam chceš můj ocas?"

"Do huby, prosím," odtušil Honza.

"Pořádně hluboko do krku, až se bude dusit?"

"Jak budeš chtít..."

Lukin se jenom usmál a zavrtěl hlavou. Pak vstal, došel ke dveřím a otevřel je. Potom se vrátil zpět k Honzovi. "Otevři tu hubu, kundo!" Poručil tiše.

Honza ho chvíli pátravě sledoval, a pak bez dalších řečí otevřel pusu. Lukin mu tam vrazil péro a bez zábran mu začal šukat pusu. Vrážel mu ho tam až po koule a přidržoval ho uvnitř navzdory Honzovu dávení. Pěkně si to vychutnával. Sice má péro o něco menší než já, ale i tak dával Honzovi pěkně zabrat, dělal mu to úplně bezohledně.

Slyšel jsem nahoře naprosto nezaměnitelné zvuky a bylo mi celkem jasné, čí ocas je v čí puse. Bylo mi skoro do breku, ale na druhé straně jsem si nemohl pomoct, docela mě to vzrušovalo a péro mi pomalu tvrdlo.

Honza se mezitím svíjel po Lukášem a reflexy mu svědomitě pracovaly. Lukin na něj nalehával celou vahou a tlačil do něj ocas, takže se Honzík skoro ani nemohl nadechnout. Dusil se, sliny mu tekly z pusy - a celou tu dobu se snažil myslet na mě. I když se pod Lukinem škubal, ten na to vůbec nereagoval.

Konečně Lukin vytáhl péro Honzovi z pusy. "Poděkuj," zavrčel.

"Děkuju," odpověděl Honza vyčerpaně a lapal po dechu.

"'Děkuju, pane' by bylo lepší," ušklíbl se Lukáš. Takového výkonu ovšem Honza nebyl v tu chvíli schopnej, vzpamatovával se z přidušení a jenom čekal, s čím přijde Lukin dál.

"Teď chceš určitě opíchat, viď?" Usmíval se Lukáš a hladil přitom Honzu rukou po obličeji, rozmazával mu tam ty sliny a přitom mu schválně zakrýval nos a pusu. Honza jenom lapal po dechu a kýval hlavou. "Chci slyšet prosbu a jméno!" Sykl pak Honzovi do tváře.

"Prosím, opíchej mě, Luke," vypravil ze sebe Honza. Bylo mu z toho na nic, takhle žadonit už fakt dlouho nemusel.

"Jasně, miláčku," usmál se na něj Lukin a políbil ho. Pak Honzu otočil na břicho. Klekl si nad něj, promázl mu díru, pak mu roztáhl půlky od sebe a opřel si o jeho díru ocas. "Řekni 'narvi mi ho tam, prosím'!"

"Narvi mi ho tam, prosím," zopakoval Honza a zdeptaně sklonil hlavu k posteli. Jediné, co ho utěšovalo, bylo, že jsem u toho aspoň nebyl já, nedokázal by se na mě ani podívat.

Lukáš na nic nečekal a natvrdo do Honzy narval péro. Ten zasténal, víceméně překvapením. Ten hajzlík vůbec není takový, jak se zdá na první pohled. Kdybych nebyl spoutaný a Tom kdesi nahoře...

"Ach, Luki, prosííím, vystříkej mi píču!" Zašeptal Lukin Honzovi do ucha, zajel mu rukou mezi nohy a stiskl mu koule.

No to ne, to si snad dělá prdel! Pomyslel si Honza, zatnul zuby a zasyčel bolestí. "Vystříkej mi, prosím, píču," procedil skrz zuby.

"Luki!" Zdůraznil mu Lukáš do ucha.

"Luki," dodal Honza honem.

"Prosím vystříkej mi píču, Luki! Celou větou! Nepředstavuješ si teď náhodou, že je na tobě Tom, že ne?"

"Nnee..." Vykoktal Honza. "Prosím, vystříkej mi píču, Luki," zopakoval pak, co po něm Lukáš chtěl.

Ten se usmál a začal Honzu rytmicky mrdat. "No vidíš, že to jde..."

Honza zabořil hlavu do polštáře, cítil se fakt hnusně. Skoro se mu chtělo brečet, jak si s ním Lukin dělá co chce a já to musím nahoře poslouchat. Doufal jenom, že to tam není moc slyšet.

Lukin přirážel do Honzy a zjevně si to užíval. Po chvíli ale ocas vytáhl. "Tahle poloha je na hovno, to se mi nemůžeš dívat do obličeje." Otočil Honzu na záda, nohy mu chytil u kotníků a pěkně je zvedl. Pak do něj zarazil péro znovu a podíval se mu do očí. "Pěkně se na mě dívej - a chci vidět stejnej výraz, jako když tě včera šukal Tom!"

Honza se na něj podíval zhnuseným pohledem. "Jasně, Luki," řekl a snažil se nějak uhrát čistý štít. Ta kurva jedna!

Lukin z něj vytáhl péro a chvíli se na něj mlčky díval. "Tak za tendle výraz mi zaplatíš," řekl potom tiše, zvedl se z postele a šel pryč z ložnice.

Honza svalil nohy na postel a z očí mu vytryskly slzy. "Promiň, Tome," zašeptal.

Lukin se za chvíli vrátil a mě strkal přede mnou do ložnice, tam mnou smýkl na židli. Podíval jsem se na Honzu, na jeho výraz a usmál jsem se. "Všechno je OK, Honzo!" Oplatil mi to trochu nechápavým pohledem, ale pak se zatvářil vděčně a taky se usmál.

Lukin mě mezitím přivázal k židli za ruce i za nohy. "Dobře se dívej, kámo!" Řekl mi potom a pleskl mě přes pusu. Potom skočil na postel k Honzovi. "Dáme si to znovu, Honzo!"

Honza se zoufale podíval na mě, doufal, že pochopím, o co Lukinovi jde. Potom upřel pohled zpátky na Lukina.

"Chtěls ho přece napřed do huby, ne snad?" Ušklíbl se Lukáš na Honzu.

"Jo," špitl Honza.

"A jak se to říká?" Pokračoval Lukáš a Honza po mně hodil omluvným pohledem. "Na mě se máš dívat!" Sykl Lukin.

"Vymrdej mi prosím hubu, Luki," řekl potom Honza potichu. Bylo mi jasné, že to řekl proto, protože musel, ale stejně mi bylo hrozně nepříjemné to slyšet.

"Jistě, lásko," usmál se Luke a začal Honzu zase dusit ocasem. Pořádně se rozjel, vůbec nebral na Honzu ohledy a ten se po chvilce fakt začal zajíkat a dusit. Těžko říct, jestli ho Lukin šukal tak tvrdě, protože jsem se na to díval, ale bylo to fakt hodně. Honzovi tekly sliny z pusy i nosu, svíjel se pod Lukinem a snažil se ho ze sebe nějak shodit.

"Jestli ho udusíš, zabiju tě, přísahám!" Řekl jsem mu zřetelně a to ho vzpamatovalo a konečně vytáhl Honzovi ocas z pusy. Honza jenom prudce popadal dech. "Jestli si chceš něco dokazovat, tak seš na dost špatný adrese, kamaráde," pokračoval jsem. "Přestaň blbnout a můžeme se dál bavit jako kámoši!"

Vyskočil z postele a vrazil mi takovou facku, že jsem se převrátil i s tou židlí. Honza to jenom nevěřícně sledoval. "Kurva, nech ho!" Vyhrkl ze sebe.

Jak jsem ležel na zemi na boku, Lukin mi zajel nohou mezi nohy a přišlápl mi koule. Jak to Honza viděl, podvědomě sebou škubl. "Nesnaž se mi říkat, co mám nebo nemám dělat," zasyčel na mě Lukáš, já jsem jenom sténal. Pak dal konečně nohu pryč, vrátil se k Honzovi na postel a otočil ho na břicho. "Popros, kundo!" Štěkl na něj.

"Kreténa jako ty mám prosit jako o co?" Odsekl mu Honza naštvaně, vůbec se mu ten jeho přístup nelíbil.

Lukin s ním zase škubl a převrátil ho na záda. Sedl si na něj a začal ho fackovat. "Popros - o - moje - péro - v píči!" Vyrážel ze sebe, fackoval Honzu a v očích měl slzy.

"Luke? Prosím, slez ze mě," řekl mu Honza normálním tónem. Ani podrážděně, ani prosebně. Zatřepal hlavou a slezl z Honzy, postavil se u postele, škrábal se ve vlasech a bezradně se na Honzu díval. "A teď mě rozvaž, prosím, neboj se," pokračoval Honza a pořád Lukiho sledoval.

"Ne, Luki, nerozvazuj ho," ozval jsem se ze země. "Buď tak hodný a ošukej Honzu, pořádně. Tak jak to umíš jenom ty!" Říkal jsem mu tiše. Lukin se díval chvíli na Honzu, chvíli na mě, byl celý zmatený.

"No tak, poslechni Toma, vyšukej mi, prosím, píču, Lukášku," řekl mu Honza vážně. "Prosíím."

Lukin si lehl k Honzovi a začal ho hladit. Potom do něj pomalu zasunul ocas a začal šukat. Honza spokojeně zavřel oči, teď to bylo něco úplně jiného. Lukin ho projížděl pěknýma dlouhýma tahama a u toho ho hladil po ramenou, bocích a zádech. Pak mu začal rozvazovat ruce. Honza u toho jenom sténal a vzdychal, Lukin, když se snaží, dokáže být fantastický milenec.

Lukáš ležel na Honzovi, pevně ho objímal a šukal ho jenom pohybama pánví. "Nezlobíš se?" Zašeptal Honzovi vyděšeně do ucha.

Honza jenom sáhl za sebe, pohladil ho a dál proti němu přirážel. "Možná..." Ušklíbl se, pak zavřel oči a naplno si užíval Lukiho péro.

"Jsem úplnej idiot," pokračoval Luke. "Chtěl jsem si jenom trochu zablbnout... Sranda... Ale pak mi snad přeskočilo nebo co," drmolil, ale přitom nepřestával Honzu šukat.

"Pšššt," utišoval ho Honza. "Teď se soustřeď na jiný věci..."

Lukin ho dál líbal, hladil a přirážel. Taky zavřel oči a oddával se tomu rytmického pohybu. Honza jenom vzdychal a přirážel Lukimu naproti. Pak Luke najednou vytáhl ocas a převrátil Honzu na záda. Sedl si na něj a tvrdě se narazil na jeho péro. Bylo vidět, že ho to takhle bez přípravy zabolelo, jenom zasténal, ale pak zaťal zuby a začal na Honzovi rajtovat.

Bylo to trochu nasucho, ale bylo to strašně rajcovní, Honza to vůbec nečekal a pěknou chvíli z toho byl trochu mimo. "Ty děvko," zaskučel pak na Lukiho s úsměvem.

Lukin se na něj usmíval a pořád měl ještě v očích trochu slzy, hladil Honzu po prsou a začal ho líbat. Jo, jasně, nejsem sice moc žárlivej, ale v tu chvíli jsem fakt žárlil! A pak ho Honza převalil na záda a začal ho pěkně tvrdě mrdat shora. Luke jenom zasténal a spokojeně přivíral oči.

Sledoval jsem to úplně fascinovaně, klukům to neskutečně slušelo. A byl jsem moc rád, že to dopadlo takhle, a že byl Luke spokojenej. Jo, žárlil jsem, ale ocas jsem měl jak šutr a usmíval jsem se jak blbej.

Honza pořádně promrdával Lukiho až nadoraz. "Víííc, prosím," škemral Luke. Honza ještě přitvrdil, koule mu pleskaly o Lukinův zadek a protahoval ho po celé délce čuráka. Lukin zarýval Honzovi nehty do zadku a hekal v rytmu jeho přírazů, ovšem Honza nehodlal ustoupit ani o píď a pokračoval nemilosrdně v nasazeném tempu.

Najednou Lukin zajel Honzovi dvěma prstama do díry a druhou rukou ho začal tahat za bradavku. "Ty děvko," zasténal Honza a měl co dělat, aby se udržel, Lukin tím nezadržitelně přivolával jeho vrchol.

Luke otevřel oči a spokojeně se na něj šklebil. "Pojď, prosííím," zašeptal Honzovi. Tomu stačilo už jen pár přírazů a s výkřikem začal Lukáše plnit. Byl jsem z toho pohledu neuvěřitelně nadrženej, ale nechtěl jsem je přerušovat.

"Joo, ty děvko jedna," sténal Honza a nepřestával do Lukina pumpovat.

"Tvoje děvka," vyrazil ze sebe Lukáš a objal Honzu.

Odkašlal jsem si. "Luke, je tu ještě Tom," řekl Honza tiše se zavřenýma očima.

"Mě si nevšímejte, nadrženci," odpověděl jsem se smíchem.

Žádné komentáře:

Okomentovat