Opatrně jsem nesl v náručí lehce protestujícího Toma, zabaleného v osušce, a loktem jsem otevřel dveře do kuchyně. Luke se fakt snažil (snad jsem ho moc nevyplašil tím odpálkováním) a nachystal přímo skvostnou tabuli.
Jakmile uviděl Toma zabaleného v osušce jen se ušklíbl: "Á, nese se hlavní chod..."
"Sklapni... A ty už mě kurva pusť!" zavrčel na nás Tom.
"Ale no tak, lásko..." řekl jsem mu něžně, "snad by ses nerozčiloval u tak hezky prostřeného stolu..." A postavil jsem ho na nohy.
"Budeš jíst sám, nebo tě máme krmit?" Smál se Luke.
"Neser mě ještě ty!" Houkl Tom na něj a snažil se vymotat z toho ručníku.
Luke byl ovšem stále v ráži a hned mu vlepil facku: "Mluv slušně u stolu!"
Nedalo mi to a musel jsem se usmát, Lukin byl tak krásně napružený.
Ten zmrd jeden, frajeří před Honzou a dovoluje si...! Projelo Tomovi hlavou. Už už po něm chtěl skočit, ale chytil jsem ho. "Pusť mě, kurva, ho zmaluju, smrada jednoho!"
"Klid, miláčku, klid.. nedělá to dobře tvým nervům..." Smál jsem se a pevně ho držel.
Luke sebou cukl, ale když viděl, že Toma pevně držím, hned se vzpamatoval. "Nemám ucpat tý děvce hubu, Honzo, ať nás neruší u jídla?" Zeptal se mě nedbale.
"Na to je dost času," odpověděl jsem mu.
"Se musíš zeptat, co?" Rýpl si do něho Tom. Bylo vidět, jak to Lukeho pěkně popíchlo. Rád by něco řekl, ale pak se podíval na mě a raději mlčel.
Tom byl na něj pěkně nasranej, jak se přede mnou předváděl.
"Dost, kluci, všichni máme hlad, tak šup, dokud je co..!" Uklidňoval jsem je a skoro jsem je musel nutit si sednout ke stolu.
Tom si schválně odtáhl talíř co nejdál od Lukeho. Věděl sice, že se chová jak malej kluk, ale Lukin ho prostě sral. V duchu jsem se fakt smál, takového jsem Toma neznal, ale vzhledem k atmosféře jsem to raděj nijak nekomentoval.
Tejden ho tady šukám, zahýbám ti s ním, a teď se objevíš ty a on je z tebe celej posranej, vidím na něm, jak by udělal cokoliv, co řekneš... Já teda nejsem žárlivej, ale todle mě pěkně sere. A ty se akorát skvěle bavíš a ještě ho v tom podporuješ, kurva! Honilo se mu hlavou a vraždil pohledem.
Podíval jsem se na něho a lehce jsem zakroutil hlavou. Že tě to prostě tak bere, že se na něho nevykašleš. Vždyť víš, že to je kvůli mě, tak buď hrdý na to, že jsem tvůj a nerozčiluj se zbytečně... Říkal jsem mu pohledem a usmál jsem se na něho, ale jinak jsem si ten zápas "kdo s koho" užíval. Tom zabořil hlavu do talíře a beze slova do sebe házel jídlo.
"Nehltej to tak..." lehce jsem do něho dloubl, "...nebo to máš takový hlad?"
"Jo," zamručel neurčitě a jedl dál. Dojedl jako první a odstrčil talíř.
"Moh’ bys umejt nádobí, když už jsem vařil," ozval se hned Luke.
Nadechl jsem se zhluboka a lehce povytáhl obočí. Todle nebyl od Lukeho nejlepší způsob, jak Toma uklidnit. Pomalu jsem kousal jídlo a napjatě sledoval, jak na to Tom zareaguje. Fakt mě zajímalo, kam až nechá Lukeho zajít.
Hajzl, klidně bych ho umyl, ale určitě ne, když mi to řekne tímdle tónem! "Naser si," odsekl mu nakonec.
Když Tom uviděl, jak se ušklíbám, vytočilo ho to úplně. "Dneska umejvá Honza, můžeš mu to pomoct uklidit!" Vybuchl, vstal od stolu a šel si do ledničky pro pivo. Nebylo to moc chytrý, pravda, na takové poroučení já nejsem dělanej... Ale už se neudržel.
"No klidně, ještě jsem neumýval, tak se do toho hned pustím..." odvětil jsem s klidem, vstal jsem a sbíral nádobí. Vyloženě jsem ho provokoval.
Tom na mě nevěřícně koukal. Nejenom, že tydle práce pokud možno nedělám, ale navíc jsem skousl i jeho tón...
To vyloženě Lukáše pobavilo. Ušklíbl se a tlumeně se zasmál.
"No tak si to tu užijte, hrdličky..." Vybafl Tom nasraně a vyrazil s pivem na terasu.
V duchu jsem se řehtal na celé kolo - i když nádobí fakt nemusím, tak tohle mi za to stálo! S Lukim jsme se do toho pustili. Ten nadrženec se neopomenul o mě otřít jakoby náhodou kdykoliv k tomu byla příležitost. A zase mu stálo péro. Musel jsem se usmívat, což si Luke vyložil po svém a spokojeně téměř vrněl.
Tom to venku ale dlouho nevydržel a po chvilce se vrátil z terasy. Když nás uviděl, prohodil na Lukina: "Nechceš mu ho náhodou u toho mytí vyhulit?"
"Nechtěl sis vypít pivo venku?" Odsekl mu Luke.
"Děvko..." Zavrčel na něj Tom a vzal si sklenici.
Jak šel kolem Lukeho, plácl ho přes tvrdý ocas. On ale neváhal a hned Toma pěkně pleskl přes koule. Nechal jsem je bez povšimnutí a zády k nim jsem stále myl nádobí. Jen se mi tu hezky nadrbejte, vy dva borečci.. :) Smál jsem se v duchu.
"Přijdeš za mnou, jak to domyješ?" Zeptal se mě Tom, akorát že jak byl nasranej, místo otázky to znělo jako příkaz.
Chvíli jsem zaváhal, ale pak jsem se na něho otočil: "Jistě, jsme u tebe hned." Odpověděl jsem mu mile.
Nekomentoval to a mlčky odešel. Normálně by nám vzal piva, ale teď se na to mohl tak leda vykašlat.
Doumýval jsem nádobí a nechal Lukeho o samotě to doutírat. Došel jsem za Tomem zezadu na terasu. Seděl, pil pivo a hleděl někam do zahrady. Něžně jsem mu položil ruce na ramena a začal jsem ho jemně masírovat.
"Hlavně že se bavíš..." Zavrčel na mě aniž by se otočil.
"Blázínku..." zašeptal jsem, políbil ho za ucho a pokračoval v masáži krku a ramen.
Usmál se a uvolnil.
"Myslíš, že mi za to stojí, když mám tebe?" Pousmál jsem se a jemně ho kousl do ramene a dál jsem pokračoval v jemné, ale důkladné masáži.
Raději to nekomentoval, přece jenom to byl pro něho trochu tenký led... Ovšem ocas mu při mých dotycích tvrdl.
Do toho přišel Lukin s pivkem. "Ty ještě nekouříš?" Ušklíbl se na Toma.
Jak to řekl, pevněji jsem zatlačil Toma do židle.
"Pusť mě na něj!" Řekl potichu.
Místo odpovědi jsem ho jen poplácal po ramenou, aby byl v klidu a dál jsem ho masíroval.
"Jak vidíš, čeká až dojdeš, zatím ti ho připravuju, aby měl pěkně volnou hlavu." Řekl jsem naprosto vážně Lukemu.
"Co jako?" Otočil se na mě nechápavě Tom, ale to už jsem ho držel pevně za ruce.
"Že je to tak, lásko?" Řekl jsem s důrazem na poslední slovo, držel jsem ho pevně a mrkl jsem na něho.
Vůbec neměl náladu na nic takovýho. "Nebudu mu hulit ocas, kurva!" vyštěkl.
"To je škoda..." Řekl jsem mu a pevně ho držel.
To už byl ale Luke u něho, v ruce držel tvrdý péro a přetáhl ho s ním přes pusu. "Nežvaň!" Šklebil se na Toma.
Pobaveně jsem sledoval, jak Lukemu rostl hřebínek. "Tak na co čekáš, mu ho tam narvi, ne? Budeš se ho ptát?" provokoval jsem ho.
Držel jsem Toma pevně, ale palci jsem ho jemně hladil. To bude představení...Jeden nadrženej, druhej nasranej, no, úplná show. Usmíval jsem se v duchu. Škoda jen, že nechceš spolupracovat od začátku, ale co už, budu to muset nějak zvládnout, než to všechno pochopíš. Říkal jsem pak v duchu Tomovi.
To snad jako nemyslíš vážně, ne?! Proletělo Tomovi hlavou. Škubal sebou, to hlazení ani nevnímal.
Luke neváhal. Stoupl si obkročmo před Toma, ještě mu vlepil pěknou facku, hajzl, a pak mu narval péro do tlamy. Vůbec se s ním nemazlil. Držel mu hlavu a pěkně mu prošukával pusu.
Když na chvíli vytáhl péro ven, Tom se nadechl a štěkl na něj: "Takhle bys chtěl hulit Honzovi, co?"
Lukáš zatl zuby. Beze slova chytl Toma tvrdě za vlasy a narval mu ocas až do krku. Tentokrát to nebylo už o hraní. Tom dostával fakt zabrat. Lukeho péro v něm mizelo až po kořen, jeho tělo se zmítalo a obličej mu rudl.
"No ale mrdej mu tu hubu až na doraz, nešul to!" Cíleně jsem provokoval Lukáše, "za takový kecy si zaslouží víc!"
Vůbec jsem ho nemusel pobízet, předváděl se přede mnou co to šlo. Promrdával Tomovi hubu až do krku, občas ho propleskl a pak ho pořádně ptákem přidusil. A čím dál tím častěji. Byl to úžasný pohled na dvě napjatý těla. Jedno vzrušením, druhý vztekem.
Ty čuráku jeden, to máš u mě schovaný! Zuřil Tom na moji adresu. Usmál jsem se na něho, bylo mi jasný, že kdyby mohl, tak mě na místě zabije.
No, učenlivej je, to se musí nechat... Přemítal jsem v duchu při pohledu na Lukáše. Tom se nakonec přestal bránit. Jednak to nemělo smysl, a druhák - proč si neužít pěkný péro, že jo?
"Aaaaa, už se ti to začalo líbit, děvko, co?" Reagoval posměšně na změnu Luke.
"Vypadá to, že jo, čekal jsem, kdy to přijde," rýpl jsem si taky.
Vy kurvy jedny! Zuřil Tom a nevěděl, na koho je nasranej víc.
"Asi to už fakt umíš. Podáváš si ho opravdu zkušeně!" Pochválil jsem Lukina. Při tom jsem ale moc dobře věděl, že v rukou držím pěkně natlakovaný hrnec - ale neměl jsem z toho strach, spíš naopak.
Konečně Luke vytáhl péro z Tomovy huby. Ten jen popadal dech, poslintanej až na prsou. "Nechceš mi ho otočit?" Řekl mi Lukin familiérně.
"Jo, v poho..." odpověděl jsem mu v klidu.
"Zmizni, zmrde! A ty mě kurva pusť! HNED!" Soptil mezi námi Tom.
"Jak ho chceš?" Nereagoval jsem na Tomovo řvaní a dál se bavil s Lukinem.
"Přivázal bych ho tady k tomu stolu, ať si můžeme užít oba... Skočím pro provaz, jo?" Řekl Luke spokojeně.
"To je super nápad! Seš dost dobrej," přitakal jsem pochvalně, chlapec mi četl myšlenky.
"Ty čuráku, přivážu tak akorát tebe!" Zařval Tom na něj. "A ty mě do piče pusť, nebo si mě nepřej!" Zuřil dál a mlel sebou, zatímco vychlámaný Lukáš mířil do chaty.
"Klid, klid..." Šeptal jsem Tomovi a hladil ho, ale dál ho pevně držel.
"Já ti kurva dám klid! Hned mě pusť, nebudu vám tady dělat zábavu!" Štěkal po mně.
"Pššššš..." Nedal jsem se vyvést z rovnováhy a dál k němu tiše mluvil, "vydrž to chvilku..." A políbil jsem ho. Je tak nádhernej, když je vytočenej... Přímo neodolatelnej!
Nasraně na mě plivl, nic jinýho nemohl dělat. Usmál jsem se, vůbec jsem mu to neměl za zlé, plně jsem ho totiž chápal a jen jsem se bavil.
"Sorry..." Řekl honem a trochu se zklidnil.
"V pohodě..." políbil jsem ho.
"To ho jako fakt necháš, ať mě ošuká?"
"To ještě nevím..." Usmál jsem se.
"Tak to nedělej!" Řekl honem.
"Každopádně to nebude pro něho jen tak, to se neboj," šeptal jsem mu.
Usmál se na mě, když mu došlo, co jsem řekl a uvolnil se. "Nooo... Možná bys ho chvíli mohl nechat... :)"
Povolil jsem svůj stisk a držel jsem ho jen tak napůl: "Že?" Usmál jsem se.
Zaklonil hlavu a políbili jsme se. "Jo," dodal pak s lehkým úsměvem.
To už se ale vracel Luke s provazy v rukou. Tom se okamžitě začal tvářit zase nasraně, škubal sebou a špačkoval. "Dost že jdeš, podívej se na něj..." Zavrčel jsem na Lukina a s předstíranou námahou jsem držel Toma na židli...
Žádné komentáře:
Okomentovat