Na kolejích - Už přijď!

Byl jsem u kámoše a právě jsme s pár dalšími týpky dohráli Carcassone, dopíjeli jsme co komu zbylo a probírali jsme události posledních dnů, když mi v kapse zavrněl mobil. Za chvíli jsem si už četl Tomovu SMSku: “Tak uz pojd domu, jsem tu saaam a je mi smutno.”
Neubránil jsem se úsměvu. Nechal jsem ho na kolejích, nechtělo se mu moc jít a já ho nenutil. “No, zachvilku uz pojedeme domu, tak vydrz v klidu ;)” Odepsal jsem a zastrčil zase mobil do kapsy.
Na reakci jsem nemusel čekat dlouho: “Vis jakej jsem, kdyz se nudím a jsem nadrzenej a musím na tebe cekat… :P”
Děvka jedna… pousmál jsem se a odepsal: “No tak se ovladej, ja se taky ovladam a neodskakuju si co chvili na zachod :D”
Zeširoka jsem se usmál, když jsem za chvíli četl: “Jisteze se ovladam. Ale nerucim za sebe tak docela, az se vratis :)” Cítil jsem, jak mi lehce tvrdne klacek. OK, řekl jsem klukům, že dopijem a pojedem, proti čemuž kupodivu moc neprotestovali a tak jsem za chvíli už mohl Tomovi naspat, že jsem na cestě.

Na kolejích - Jako od cizího

Bylo to někdy na podzim. Leželi jsme s Tomem už oba na našem letišti a spali. Jako obvykle - nazí pod jednou přikrývkou, jeden vedle druhýho. Mohlo být k druhé ráno, když jsem se probudil děsně nadržený a s tvrdým čurákem - což taky nebývá zas tak neobvyklé. Chvíli jsem sledoval spícího Toma a pomalu si hladil péro. Lehnouce jsem nohou odsunul jeho nohu a začal mu prohmatávat péro a koule. 

Na kolejích - Robert 6

Když se Honza v neděli odpoledne vracel na kolej, ležel jsem spokojeně v kraťasech a tričku rozvalený přes celou postel a četl jsem. Pochopitelně už tam bylo i dávno uklizeno :) 

"Ahoj, miláčku!" Houknul Honza, hodil na zem batoh, klekl si ke mně do postele a políbil mě, přitom mi rukou jen tak lehce zajel mezi nohy.

Na kolejích - Robert 5

"Protože to je tvoje práce, děvko," zavrčel na mě úplně stejným tónem a hodil mi šprcku. 

"Co to na mě zkoušíš," ušklíbl jsem se, ale pak jsem nedočkavě rozbalil gumu a začal ji nasazovat na jeho péro. Fakticky jsem se těšil, jak si na ten ocas sednu a vymrdám se na něm svým tempem. Pobaveně mě sledoval, nadrženost mi přímo čišela z očí a on si to dost vychutnával. Ještě jsem mu ho trochu nahonil, nasadil gumu a namazal lubrikantem. Pak jsem si promázl díru, dřepnul jsem nad něj a začal jsem si nasedat. Díval jsem se mu přitom do očí. "Nemusíš se tvářit tak samolibě taky," ušklíbl jsem se na něj. Tak co jako, byl jsem nadrženej, těšil jsem se na jeho ocas a bylo to na mě nejspíš dost vidět. Ale kvůli tomu se nemusel tvářit jako mistr světa.

Na kolejích - Robert 4

Položil jsem mu ruku na záda a tlačil jsem ho do postele, chtěl jsem, aby měl vystrčenou akorát tu prdel. "Drž, ty děvko," zahučel jsem a zajel jsem do něj jazykem. Podřídil se mi a lehl si, sténal a rukama si roztahoval půlky od sebe. "Ty seš ale nadržená čubka," zasténal jsem spokojeně a zajel jsem mu prstem do díry, lehce jsem mu v ní kroužil a dál jsem ho u toho lízal, druhou rukou jsem ho přidržoval za koule.

Na kolejích - Robert 3

"Mohl, ale nechci tě trápit od začátku, ještě malou chvilku vydrž, ano?" Pousmál se. 

"Trápíš mě už teď," zamručel jsem a víc jsem roztáhl stehna. Usmál se na mě, nechal v díře jen ukazováčky a to ještě jenom na kraji. Pak se sklonil a pomalinku mi zajel do roztažené díry rozkmitaným jazykem. "Ty vole, ty seš neskutečnej... Ty se mi zdáš!" Zasténal jsem.

Na kolejích - Robert 2

"Si nějak vyskakuješ," rozesmál se a roztáhl nohy. 

"Dokud mi to dovolíš..." Usmál jsem se taky a pak jsem ho zlehka pleskl přes péro. "To je ono, potřebuješ vyšukat jazykem, co?" Zavrčel jsem na něj. 

"Hm... Vysvětli mi, proč to ještě neděláš?" Ušklíbl se. Jeho díra se na mě vyloženě smála.

Na kolejích - Robert 1

Začalo léto, dovolené... A upřímně, mám(e) docela problém stíhat publikační plán... Takže na odlehčenou, jeden nezávislý příběh přes léto :)

Na kolejích - Chata s Lukášem 18

Honza pěkně zuřil, rozhodně nemínil být něčí kulisa. Připadal si jako autíčko na ovládání. Vraždil mě pohledem, ale netroufal si jakkoliv nahlas odporovat. Sedl jsem si vedle něj, hladil jsem ho po prsou a mazlil se s ním. "Začni třeba ocasem a postupně přidávej na síle," napověděl jsem Lukášovi.

Na kolejích - Chata s Lukášem 17

Honza ležel dál na Lukinovi a oddechoval po tom mrdu, já na to koukal ze země pořád přivázaný k židli. Najednou Luke Honzu převalil na záda a než se Honzík vzpamatoval, už měl zase spoutané ruce. A protože nohy mu Lukáš nerozvázal vůbec, byl zase pěkně nehybný.